Síla country

----- "Myslíš si, že jsem blázen ?" ----- "Jen si myslím, že láska a sláva nemůžou žít pohromadě." ----- Připravte se na vnitřně rozervané a velice osobní drama, které má široký záběr - a netrpí sebelítostí. Uvidíte, co srazilo do prachu ženu, která "byla jak švédská ocel" ... jestli dokázala vstát ... a jakou roli přitom sehrálo její okolí. (06.05.2014)

Tato výprava do světa country zpěváků nakonec nedopadla úplně zle. Celý ten country obleček zde vlastně funguje jen jako prostředí, protože příběh nenabídne nic moc překvapujícího a odvíjí se od zaběhnutých žánrových vzorců. Herci jsou příjemní, dobře se na to kouká a během sledování se člověk ani příliš nepřistihne, že myslí na něco jiného. Takový fajn film na odpočinek. Žádná sláva, ale ani žádné utrpení. (60%) (11.12.2011)

Country písničky jsou v tomhle filmu plytké popvěky o ničem doprovázené podkresovou hudbou a takový je i celý příběh o zhroucení country hvězdy v podání Gwyneth Paltrow. Její hvězdnost spočívá patrně jen v ultra krátkých sukních, které nosí, protože zpěvem a repertoárem by nevyhrála ani okresní přebor táborových písní a tanců. Ostatní zpěváci podávají výkony ještě o poznání horší, hlavně to mrkací nablbo z Drbny . _____ Drtivý tlak slávy prostě nedokázal režisér ani naznačit, takže to Gwynethino pochlastávání nemá žádný jiný důvod, než že jí prostě chlast chutná a s tím se holt nedá nic moc dělat. Emoce mezi postavami jsou k smíchu a jedna ze závěrečných scén z nemocnice je tak sprostě obšlehnutá z mého oblíbeného filmu Harold a Maude, že by mě to naštvalo, ale naštěstí mě vzápětí rozesmála scéna zcela závěrečná, přímo esenciální kýč z tancovačky ve staré stodole, kde si KOUSEK DĚJE konečně mrkací otrava uvědomí, že sláva není nic ve srovnání s láskou, zvlášť když milujete metrosexuálního kovboje, který se vyznačuje hlavně tím, že nosí ten správný klobouk, správně kostkovanou košili a jezdí akorát tak správně otřískaným náklaďáčkem._____ Sakra, a teď udělám coming out: já mám country vlastně ráda. Ale musí být dobrý. Něco jako na způsob otrslejšího a vulgárnějšího šansonu, kdy francouzskou ironii nahradí americká přímočarost. Pusťte si Johnnyho Cashe zejména v duetech s June Carter - to jsou pohledy, které spalují a nádherně doplňující se hlasy. /6. 5. 14./ (06.05.2014)

Sympatická dvojice Leighton Meester a Garrett Hedlund - ti dva mě u Síly country udrželi. Být to jen o Gwyneth, asi by to nedopadlo. Nechápu původ jejích psychických problémů (pokud čekala dítě a chtěla ho, proč proboha pila?) a nechápu, co na ní všichni viděli. Všichni aktéři naštěstí velmi dobře zpívají a hudba je povedená. Nikdy bych neřekla, že se mi country může líbit. Síla country je příjemná oddechovka, jen poněkud nevyvážená. (01.04.2012)

Možná tak síla zvyku - obsadit Gwyneth, zabrnkat na country strunu a čekat na vavříny... Představovala jsem si, že když už budu dobrovolně poslouchat americké lidovky, dočkám se pořádné dupárny, takovou tu stmelující formu zábavy a ne navoněný country pop, prezentovaný nudnými Hedlungem a Meesterovou... původně jsem se domnívala, že jsou skutečnými country zpěváky a měla jsem na jazyku, že příště poprosím obsazovat místo zpěváků, co neumí hrát, herce, kteří se dovedou naučit zpívat, takže to poopravím - příště prosím lepší herce, kteří se dovedou naučit zpívat... Kromě omšelých dialogů mně nesedla postava Beaua, byla jsem rozptylována zkoumáním, proč mně k jeho zasněným očím nepasuje zbytek obličeje, až jsem objevila, že mu zkrátka zuby nesedí do úsměvu a snad poprvé pochopila význam kamerových zkoušek... Takže krom obdivných pohledů na načančané lokny Gwyneth mně zbylo už jen potěšení z jejího výkonu a grádů dallaského vystoupení. (08.05.2014)