Kruh Osmi

Krátký obsah prozrazující hrubou kostru příběhu vypadal docela zajímavě. Nečekal jsem sice žádné zázraky, ale někde ve skrytu duše jsem doufal, že by tento film nemusel být zas až tak špatný. O jeho nepříliš lichotivém hodnocení jsem při spuštění tohoto kousku, neměl ani potuchy. Začátek se nesl v duchu písně Flames Go Higher od skupiny Eagles of Death Metal a já si pobrukoval společně s hlavní hrdinkou. Dokonce jsem společně s ní pociťoval i jistý prvotní odpor k domu s výstižným jménem Dante. Vlastně to samé můžu říci i o samotném pokoji, který ve mně vyvolal nedobré vzpomínky na jedno nejmenované ubytovaní, které jsem v minulosti musel absolvovat. Ale konec nostalgických žvástů. Pochmurný interiér a především vlezlí až úlisní obyvatelé domu, byli příslibem k zajímavé podívané, ale to jsem ještě neměl tušení o všech těch slabinách samotného scénáře. A že jich tu bylo. Nevím, jestli to bylo slabou chvilkou jinak docela úspěšného režiséra Cragga, ale je pravda, že on se ve své kariéře věnuje spíše natáčení seriálů, nebo jeho neschopností pracovat s hororovou atmosférou. Ovšem i scénárista by si za odvedenou práci, zasloužil pořádně nafackovat. Kvalita nepříliš duchaplných dialogů byla na úrovni zvláštní školy. Když k tomu připočítáme i přemíru žánrového klišé a opravdovou nemohoucnost tvůrců, byla katastrofa na světě. Objevila se tu celá řada scén (nebo konverzací), u kterých jsem si prostě musel zaťukat na čelo, jak je možné, něco takového vůbec vypustit do světa. No ono jestli to nebude tím, že celý film byl pod hlavičkou Mountain Dew Green Label Studios, které se mimo jiné podařilo procpat svůj produkt (nápoj) i do samotného filmu (Coca Cola to dělá pořád, tak proč se tomu vlastně divím). Čímž tedy hodně zamrzí, že když už se tu něco hororového skutečně objevilo, tak to pohřbila právě již zmíněná nemohoucnost režiséra. Několik slušně naaranžovaných mrtvol – to je dost chabý výsledek, pro uspokojení hororových fanoušků. 30% (19.12.2016)

Po celou dobu se to tváří jako blbost a ve výsledku to blbost je. Kruh Osmi nedává vůbec žádný smysl a když už to na konci vypadá, že bude vysvětleno, o co se vlastně jedná, tak je vysvětleno asi jedno procento a zbytek byl hozen do koše. Za mě se jedná o dlouhou a předraženou reklamu na Mountain Dew, která nemá ponětí, co je zábava. Mrzí mě, že jsem v něčem takovém musel vidět DJ Quallse, kterého ho mám jako herce jinak rád. (06.11.2022)

"India kdysi byla internetovou senzací.." - "Uváděla jsem politickou debatu jen v kalhotkách !!" ;) Soudě podle zdejšího většinového nezřídka krátkozrakého - A samozřejmě již tradičně nablblého Livingdeadova.. - hodnocení by podobná internetová publicistika nabídla nejspíš víc zábavy než tenhle překvapivě vůbec ne špatný horůrek s nádechem mysteriózna, ale já si troufám tvrdit, že přinejmenším dost zajímavý Kruh osmi skýtá mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát, byť tedy myslím, že ta primární velmi chytrá a dějově potenciálně nesmírně nosná myšlenka mohla být tvůrci využita podstatně lépe.. S lepším skriptem by se možná Stephenu Craggovi zadařilo udržet napětí až do toho finále, kdy do sebe všechno (ne)začne se skřípěním zapadat.. Takové malé a milé déja vu se silvestrovským Zdrojovým kódem.. (31.08.2015)

Z tohohle filmu mám rozporuplné pocity. Buď jde o geniální záležitost nebo o naprostou hovadinu a takový pocit mě nepřešel ani u závěrečných titulků. Jeden fakt je, že zajímavé to bylo jen ten závěr na mě působil tak nějak podivně. Každopádně DJ Qualls mě ve filmu neskutečně štval což připočítávám jako plus k jeho hereckému umění. (24.02.2010)

Snímek trochu čerpá z japonských hororových počinů, ale jinak se snaží jít svou cestou. Tu cestu si ale vybral poněkud kostrbatou. Atmosféru a tempo si poctivě drží. V ději se však dá občas ztratit. Originalita žádná a tak když se zase zorientujeme, jsou si určité věci předvídatelné. Kdyby se tvůrci vyhnuli té ponuré zmatečnosti, možná by to dopadlo daleko lépe. (22.05.2014)