Une exécution ordinaire
Režie:
Marc DugainScénář:
Marc DugainKamera:
Yves AngeloHrají:
Marina Hands, André Dussollier, Edouard Baer, Denis Podalydès, Grégory Gadebois, Marie Payen, Vincent Ozanon, Miglen Mirtchev, François Raffenaud (více)Obsahy(1)
Podzim 1952. Mladá uroložka a léčitelka z nemocnice na moskevském předměstí se zoufale snaží otěhotnět. Jejího manžela, zatrpklého fyzika, drží při životě jen láska k jeho ženě. Tu k jejímu velkému zděšení tajně povolají k lůžku smrtelně nemocného Stalina, který se právě zbavil svého osobního lékaře. Diktátor se postupně vkrade do jejich vztahu a s mladou ženou naváže vztah, ve kterém se důvěrná sdělení mísí s manipulací. Zrůda je střídavě přátelská a perverzní a ukazuje svůj um teroru, jak jsme ho ještě neviděli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Jsem jedinej, komu přijde zvláštní, že Francouzi točí historický film o komunistickém Rusku a hlavně o Stalinovi? Na druhou stranu musím říct, že André Dussollier Stalina zahrál fakt dobře, přestože mu není zase tak moc podobný. Stejně tak i tehdejší doba je dobře ztvárněná. Strach, nebezpečí, stres, to všecko ve filmu je. Škoda, že hlavní role Mariny Hands je tak neuvěřitelně průměrná, že je hodně náročný film na sto procent vnímat od začátku až do konce. Kromě toho strach z Komunistů jsem ve filmech už taky viděl lepší a děsuplnější, takže v tomhle případě u mě fakt jenom průměr. ()
Zjednodušený pohľad na "veľké dejiny", je tu kompenzovaný osobnými zážitkami jednotlivcov, poznamenanými až hmatateľným strachom, ktorý pociťoval bežný sovietsky človek pri všetkom. Pyramída paranoje, udavačstva a prospechárstva siahajúca od Stalina až k bezvýznamnému domovníkovi. Mrazivé! Koľko času zostáva, než k tomu dôjde znovu? Nikogda ne zabudem! ()
Jeden z velice povedených filmů, jenž je vlastně sondou do zrůdnosti myšlení diktátora a anitlidského systému, který vytváří. Po celou dobu trvání je z vyprávění cítit hrůzu, napětí a nevypočitatelnou vyšinutost, která v poměrech patologickéa bezcitné diktatury vládla. Obdivuhodně věrné a autentické - zejména od Francouzů, kteří přímou zkušenost nemají. ()
I když si myslím, že by podobné filmy měli dělat sami rusové, tohle nebylo vůbec špatné. Sice se dlouhou dobu nic nedělo, občas nějaký ten slizký doktor nebo domovník, ale když se objevil Stalin, začalo to být zajímavější. Film plynul pomalu, ale tolik to nevadilo, protože člověk měl dost času přemýšlet o té době, jaké to vše bylo zvrácené. ()
Nemám výtek. Francouzi jako by do historického dramatu pronikli, jakoby tomu rozuměli. Kdybych si dost podrobně v mládí neprostudoval, co byl stalinismus, označil bych bych tento film za efektní šprým. I problém bytu lze řešit zatčením, či popravou nájemníka, lidí je mnoho. Trochu mě vadila absence ruských herců. Francouzské obličeje byly moc evropské, Rusové vypadají jinak. ()
Reklama