Milosrdné lži

Film by si zasloužil o hvězdičku víc, ale musel jsem ubrat kvůli faktu, že se zde zase objevilo módní téma výlučnosti homosexuality, což moc dobře nesnáším (a jednu chvíli tam kdosi tančil v transvestitském oblečení, to jsem utekl). Navíc se děj dost vlekl, těch přátel bylo od počátku nějak hodně a trvalo mi to dobrou hodinu, než jsem se vyznal, kdo je kdo a kdo s kým a proti komu. Taky mohlo být ve filmu trochu vysvětleno, jak se tahle parta lidí dala dohromady a čím se vlastně živila. Víme jen to, že Max podnikal a byl z toho pěkně na nervy, navíc ještě okořeněné láskou toho mladíka, jehož dítěti byl za kmotra, svou zlost si vyléval na kunách a svých návštěvnících... Parta poznamenaná těžkým úrazem jednoho z nich prožívá jako každoročně prázdniny u Maxe a snaží se na kamaráda moc nemyslet; každý z nich má své trable, někdo s buzerantstvím, někdo s neopětovanými láskami, Marie čeká dítě (což jsme tušili asi od poloviny filmu). Jakkoliv se tahle parta jeví jako homogenní a přátelská, každý je zpočátku sám uzavřen do svých starostí; závěr filmu spočívá na dvou obrazech - když správce Maxovy chaty tuhle společnost obviní z pokrytectví (nejlepší chvíle filmu), a pak až příliš sentimentálně pojatý závěr při pohřbu, který se mi jeví zase jako slabší chvíle. No - a americké písničky chabé úrovně během filmu? Do evropské kinematografie nepatří, i když zde autor chtěl možná vyjádřit současné prorůstání kultur. Bohužel. (04.11.2014)

Když se chce, tak to jde aneb Frantíci vždycky uměli nejlíp. Hořkosladká komedie s bezva mňůzik a nepřehlédnutelným jižanským šmrncem. Troufám si tvrdit, že název filmu je dost zavádějící - těch lží bylo prachbídně málo. Trošku (velká) škoda, že oscarový herec Jean Dujardin měl roli neroli (fuj a fuj a fuj). 80% (13.07.2012)

Ehm.. tak asi takto: totalneho party-trtkosa, sfetovaneho/ozrateho, prejde nakladiak, kedze sa rano snazi dozihat sa v deliriu domov z dalsieho flamu. Skonci v spitali - a okolo toho sa odvijaju paralelne osudy roznych prapodivnych svinacin. Napr. sedi vymleta stetka v lokale a v ramci zoznamenia sa s dvoma tipkami navrhne "dvojku", coz vysvetli ako "dvojitu penetraciu" - tak potial asi komedialna stranka filmu. Pardon, dalsia komedia nastava, ked chiropraktor napravajuci chrbat a krk svojho kamosa mu vecer pri rande zdeli, ze sa donho zamiloval a ze mozu byt kamarati a sex az neskor, ale "tazko hlada slova", pretoze jeho syn je krstne dieta jeho idola - cize kmotor, no a ten to volako tazko chape. Zatial je v posteli dalsia sucka s dakym smejdom a v ramci sfilmovania pestrej romantiky, kamera zachycuje uz len scenku, ako Romeo vstava z postele, ide na hajzel a Julia ho poziada, aby cestou vzal pouzitu gumu so sebou, ze to nema rada na zemi..V tomto stadiu sme tu sracku stopli a zmazali; aj keby bol zvysok filmu o stavani si snehuliakoch v jarnom snehu na Taloch a behali tam steniatka Bernardina, nevyvazi to tu srackovost na konecny dobry zazitok. Jasny odpad, Vzdy zasnem, kolko zvratenych kretenov toci "romanticke" filmy - ved ked dakomu material tak fajn ide odruky, moze robit poradenstvo roznym psycho-nudznym, alebo brat lieky, ale rozhodne nie tocit filmy pre ludi, ktori si chcu pozriet daco fajne nedelu poobede. Alebo by mal mat film tag "psychosracka" a nie "komedia - drama". (19.01.2014)

Guillame Canet a jeho třetí režijní počin konečně potvrzují tvůrčí talent tohoto francouzského herce. Neotřele napsaná látka s řadou intenzivně vygradovaných momentů, přitom se většina děje odehrává během letní dovolené skupiny kamarádů. Ta je ovšem zarámována dvěma tragickými událostmi, které fungují v prvním případě jako přirozený katalyzátor, který spouští nezastavitelný příliv emocí a činů. V případě druhém potom zatáhne černou oponu nad prosluněným francouzským nebem. Všechny postavy jsou prokresleny do potřebné hloubky a "top notch" výkony všech více, či méně slavných francouzských herců jen zostřují Canetovu dramatickou strunu. 87% (24.03.2012)

Mám ráda tenhle typ filmů, do kterých se člověk může ponořit a nechat plynout čas a přitom se seznamovat s jednotlivými hrdiny (většinou spíš "hrdiny") a jejich příběhy a poklesky.... A zbaběle se přiznávám, že bych také chtěla mít za kamaráda hoteliéra, který mne každý rok v létě nabídne své pohostinství na jihu Francie! (24.01.2021)