V prachu hvězd

Byla to odvážná alegorie o návštěvě zpoza železné opony? Nebo levičácká agitka o Velké říjnové Temské revoluci? Kdo ví. Každopádně je to svým způsobem až bizarní, a dnes především nechtěně komická sci-fi s papundeklovými kulisami, hloupoučkým scénářem, hostujícím tanečním souborem Ein Kessel Buntes, který se vnutí do každé druhé scény, a navrch s prkennými hereckými kreacemi, které nezachrání ani stínový striptýzový taneček Jany Brejchové. Ovšem, pokud si pamatuju, jako malý kluk jsem to žral. (12.03.2017)

Jako dítě jsem byl na filmu v kině, byl jsem tedy zvědav, jak mne znovu osloví po dlouhé době. Připomíná snímky 60. let a italskou dobovou produkci sci-fi. Překvapily mě barevnost, psychedelické pojetí hraničící místy až s podobností revuálního Ein Kessel Buntes a dostačující speciální efekty, které by ale Češi udělali mnohonásobně lepší. Jako dítě jsem ale nejspíš nevnímal, že hlavním motivem je zotročená planeta, která může být podobenstvím jak na dravý kapitalismus, tak na tvrdý socialismus. A jedna z hlavních myšlenek - zbraně k tomu, aby se lidé osvobodili, nestačí. Protože jsem v té době sledoval StarTrek, tak po stránce speciálních efektů jsem nejspíš nadšen nebyl (to i Ikárie XB1 byla proti tomu skvost), ovšem nahaté scény v kině (byť ne zcela naplno) byly předmětem diskusí s kamarády. Solidní výprava, pěkné kostýmy a nakonec i hudba, která mi zkraje nesedla, se k filmu hodila. O J. Brejchové nemá cenu psát, v té době byla již evropskou hvězdou. Hodnocení ponechávám, zcela špatný snímek to není. Současného diváka však zřejmě nezaujme. (29.09.2021)

Nudné sci-fi z německé produkce, ve kterém je zajímavá pouze přítomnost Jany Brejchové v hlavní roli (jo, dám za ní tu jednu hvězdičku, když už jsem se na to nedávno, ani nevím proč, díval). Jen se divím, do jakého propadáku vlastně vůbec šla, v době, kdy u nás účinkovala v mnoha skvělých filmech. Prvních pět minut se to ještě může zdát docela vtipné, ale ono se to vůbec neposouvá dál, humor žádný, z umělecké stránky hrůza, napětí minimální. Nenapsal bych to lépe než přede mnou kolega "dopitak": když to konečně v půlce začalo mít na chvíli potenciál zajímavého filmu, tak tam vstoupil Balet televize NDR a začal šíleně tančit v příšerných světelných efektech. :D (10.10.2016)

Co si budeme nalhávat, na endérácké filmy se chodilo za trest, byli u nás stejně populární, jako sovětská psychologická dramata o kolchoznících. Děj je debilní, nudný, neskutečně se vleče, některé postavy se chovají naprosto vypatlaně, obvzláště "šéf", který zřejmě zdrhl ze šaškecu. Jediným světlým bodem celého projektu je Jana Brejchová, přesto musím složit hlubkou poklonu distributorovi, jenž měl tu odvahu a znovu uvedl tento bizarní snímek. (16.07.2010)

Roztomilá oldschoolová sci-fi. Ve výsledku sice levicová, ale jaká sci-fi v jádru taková není? Jana Brejchová jako předobraz Kate Janewayové funguje docela dobře. V 70. letech se Jana znovu pokoušela o fungování venku, nicméně bilance zápaďáckého seriálu Ein Chirurg erinnert sich, maďarských Vteřin úzkosti, dvou dílů Pana Tau a tady toho východního zázraku s Rumunskem, to mi skutečně nepřipadá jako životní výhra. Takže tady člověk hlavně ocení, že alespoň sama namluvila svojí Akalu do češtiny. (30.07.2013)