Le Havre

Do tých najjasnejších farieb života prifarbený príbeh afrického utečenca a jeho európskeho "ochráncu".... láskyplný, jasný, teplý, prívetivý, jednoduchý, tragikomický.... až "neľudsky ľudský" film. Som pomerne výrazný odporca myšlienky, že Európa by sa mala stať "záchrannou loďou" pre všetkých chudobných ľudí z celého sveta (proste som proti imigrantom - asi kryptorasista), no tento film mi zasadil silnú ranu do môjho kresťanského ega, a pri sledovaní zásadového a principiálneho humanistického konania Marcela Marxa (priezvisko iba náhodné?) som cítil, ako ma ťažká bota svedomia nakopáva do prdele aj s mojim sebectvom a predsudkami. Nie, názor na imigračnú politiku som nezmenil, ale zmenil som (aspoň na pár hodín) pohľad na seba samého. A bola to zmena pohľadu vcelku desivá. ..... Film možno nie je dokonalý, je sčasti naivný, neskrývane si prikrášluje realitu, idylizuje chudobu a zašlé časy, ale veď tieto znaky má množstvo Kaurismäkiho filmov, a napriek tomu som ich hodnotil maximálnym počtom hviezdičiek, takže nemám dôvod urobiť v tomto prípade výnimku ...85% .... Možno by som mal iba malú výtku, že A.Kaurismäki sa už príliš "usadil" vo svojom štýle a forme (ktoré v tomto prípade dosahujú snáď vrchol jeho tvorby), takže po zhliadnutí viacerých jeho diel už môže u divákov prevládnuť pocit opozeranosti..... Nedramatická dramatickosť, úsporné herectvo, skromná narácia, veľmi starostlivá kompozícia záberov, úsečné rozhovory, príbehy z prostredia "nízkosociálnych skupín"...... Akoby Aki obsedantne natáčal stále rovnaký film o tom istom, len s mierne pozmeneným príbehom, hercami, výpravou. Ale veď vlastne, práve na to všetko sa pri jeho filmoch teším :) Áno, som síce mizantrop (v tomto filme by mi najlepšie prischla skvelo zahraná postava inšpektora), ale vždy sa na svet rád pozriem Akiho očami ;) (22.05.2012)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mě prostě nedostal. Aki Kaurismäki je zajímavý autor, ale tenhle film mi přišel tak nějak vyprázdněný, i když se vlastně snaží tvářit jako něco o něčem. Anebo jsem mu prostě odmítl věnovat tolik zájmu, kolik by si zasloužil. Důvody k superlativům ale prostě nevidím. (12.04.2016)

3,5*/5... Aki Kaurismäki nie je úplne môj favorit, ale týmto filmom si ma trochu "udobril". Svoje vlastné výrazové prostriedky a trademarky sú zachované aj v Le Havre, len k tomu pribudla väčšia ľahkosť, ešte väčší nadhľad, irónia a humor, ľudský rozmer a istá "rozprávkovosť". Neobvykle pozitivistické, ale táto poloha sa mi u tohto osobitého fína páči viac... (17.04.2012)

Ta doba, co přišla, už není pro Kaurismakiho. Točí filmy, kterejm lidi nerozumí a on už nerozumí lidem. Přesto je jeho film vizuálním zážitkem, se skvělým soundtrackem a esencí všeho, co v minulosti natočil. Pro mne jako pro jeho fanouška nepředstavuje problém jeho film vstřebat a užít si ho. Jiní možná budou mít problém. Ale co je mi po nich. 80% (21.12.2012)

Tak tohle bych přirovnal k setkání s osudovou ženou. To si takhle sednete, necháte dámu, kterou absloutně neznáte vyprávět a na konci setkání zjístíte, že jste se do ní zamilovali. Přesně takhle na mě zapůsobil i tento film. Jedním slovem přenádhera. Hrozně se mě líbilo, že film mě nevnucoval žádný názor a vše nechával na mě jak si přeberu chování jednotlivých postav a vývoj příběhu. Film, který má v sobě tolik dobra, vnitřní lidský krásy a zvláštně promíchanou atmosféru starých časů se současností a to jak časů filmových tak reálných, že nejde jinak než odcházet ze sálu s příjemný pocitem. Je sice teprve leden, ale Le Havre je pro mě vážným aspirantem na film roku. Mimořádně intenzivní zážitek, který se s každou příbývající minutou ještě více násobil a pokud někoho občas z týhle doby bolí na duši, tak tenhle film je na takovou bolavou duši ten nejlepší recept. (18.01.2012)