Musíme si promluvit o Kevinovi

Koukla jsem na trailer a tak jsem se těšila, ale na to, co přišlo jsem nebyla moc připravená. Zezačátku nepříjemný chaos, pak se to začlo rozjasňovat a začlo mně to fascinovat. Za všechno, co Kevin dělal jsem ho nenáviděla, ale nakonec jsem byla ráda, když ho po tom všem jeho matka objala. Nikdy na tenhle film nezapomenu, bylo to silné psychodrama a Tilda excelovala jako opravdová máma. (07.04.2012)

Deprese. Zlost. Beznaděj. To jsou pocity, které budete při sledování s hlavní postavou prožívat, ale nebudete je schopni pojmenovat. Oba představitelé svých rolí (Tilda & Ezra) předvedli vyjímečné výkony a především Tilda by si zasloužila nějaké to ocenění. Vskutku atmosférická a těžko stravitelná záležitost - 90%. PS: doporučuji nic o filmu předem nezjišťovat (ani číst obsah). (23.03.2012)

Paní Dilda je ošklivá žena, kterou potkalo životní štěstí a může místo rozkošné princezny se zlatými lokýnkami vychovávat psychopatického zmrda Kevina. Chlapec je chytrý jako opička, s každým svědomitě vychcává, terorizuje vyjevenou maminku a strká morčátka do drtiče. Už je bohužel na babybox příliš velký a v Klokánku ho nechtějí, protože by určitě tlusté vychovatelce Růže sahal na koule. Každý normální rodič by takového fakana umlátil lopatou a zahrabal na zahradě pod pět stop kompostu, ale na to paní Dilda nemá srdce, přece jen je to její krev. A tak musíte dvě hodiny sledovat životní úděl ženy, která celý život upřímně lituje, že tehdy zvolala: Stříkej do mě, ty samče! Protože má paměť jako slon, střihá v rámci filmové avantgardy jednu vleklou retrospektivu za druhou a jediným vodítkem, kdy se to které desetiminutové zírání do blba odehrává, je kolikrát pouze počet letokruhů pod Dildinýma očima. Nejvíce na to jako vždy vyzrála moje žena, která celý film prospala, pět minut před koncem otevřela oči a znechuceně se zeptala: Co to zas bylo za nudnej blábol? Evidentně ta hloupá nepochopila, že hra barev, koláž chaoticky poskládaných scén a alegorie měly jako celek tvořit těžko uchopitelnou impresionistickou sračku! (05.06.2012)

Reziserka byla pri strihu zrejme pod vlivem, protoze takovou splacaninu stvorit za strizliva chce asi hodne odvahy. Ten film ma silu, ma to drive a dokaze sokovat, herecke vykony jsou bezezbytku spickove (vyber hercu pro maleho Kevina a pubertaka neuveritelny, ta podoba fakt zarazi), ale nevadilo by pridat trochu hudebniho podkresu do nekterych scen. Od pocatku vas vlastne drasa jedno jedine: co se to dop*dele stalo? Na rozuzleni je zel treba cekat az do konce, kdy vas pak zdrasa vec druha: kde se dop*dele stala chyba? (06.02.2012)

Drama o tom, jak je to príma, když se vám narodí citový zmrd. Deptající. Na toho malýho zrůdnýho hada by asi nezabrala ani delegace exorcistů z Vatikánu. Řezat to měla, dokud to přeprala, páč jakmile si chlapec honí u umyvadla a ještě se na vás, když ho nechtěně přistihnete, škodkolibě šklebí uspokojením, jak vám postříká zrcadlo, bude už docela pozdě. No jo, matky a jejich programy. Musím dítě milovat a chápat za každou cenu. A když ho náhodou nemiluju, páč to je citová zrůda, tak se aspoň ze všech sil snažit. Téma teroru naruby, kdy se tentokrát neubližuje a neodpírá láska dětem, ale kde se předmětem šikany a tyranie stala matka, mi přišlo originální a díky tomu i jinak alergizující Tilda Swinton koukatelná. Herecky to výborně zvládla. (21.03.2013)