Strýček Búnmí

Pro toho, kdo se s tím nesetkal naživo, je to samozřejmě neuvěřitelné a tím pádem i nesmyslné. Sám jsem se s tím naživo nesetkal. Ale "Dotahování šroubu" Henryho Jamese (též zfilmováno) už je realitě hodně blízké. Východoasijské představy nám tento film navíc ještě odcizují, přesto se jedná o podívanou napínavou a plnou významů. Třeba tranformační / metamorfozní prostředí: jeskyně a džungle. Krasová jeskyně (snad proto, že jsem z Moravského krasu) má pro mě spíše negativní konotace, zatímco džungle mě fascinuje (podobně asi jako Celníka Rousseaua, škoda jen, že film je převážně ve večerních tlumených barvách - ale třeba obraz Zaklínačky hadů z Musée d'Orsay je pro film zcela patřičný a použitelný). Strýček Búnmí tu sice přímo nepopisuje některá z jeho dřívějších zrození; ty se však evokují jeho předsmrtnou úzkostí... Nejlepší recenze: Morien (07.05.2023)

Velmi atypická podívaná o reinkarnaci a umírání. Tenhle thajský koprodukční meditativní snímek se vymyká zažitým diváckým očekáváním i jakýmkoli žánrům. Je to zvláštní film, na který nelze aplikovat racionální měřítka a který vyžaduje trpělivost a bezpředsudečné přijetí. Výsledný celkový dojem se ale nakonec stejně bude ve většině případů odvíjet od individuálního diváckého vkusu - u mě osobně z toho vyšel poměrně příjemný divácký zážitek, podpořený mj. tím, že jsem film mohl vidět v původním znění s titulky. Necítím potřebu podrobovat tento film nějakým zbytečným interpretačním analýzám, mnohem spíše by mě zajímalo, co by na něj řekli rodilí Thajci - strašně by mě zajímalo, jestli by se jim to líbilo, nebo ne. Kdo ví, možná by se nechali slyšet, že je to strašná blbost (?) :-) (26.12.2012)

Neoznačil by som sa za náročného diváka, aj keď sa tuctovosti snažím vyhýbať a filmy s umeleckým potenciálom, ak ma niečím oslovia, si pozriem rád. ,,Strýko Búnmí" by ma úplne minul ak by som na neho nezhliadol náhodou v TV upútavku, kde som zazrel ,,lesnú bytosť", z ktorej som bol úplne unesený a bola mojou vstupenkou ku sledovaniu. Maska tohoto tvora je (nielen vzhľadom na neprebádanú thajskú produkciu) rozhodne vydarenou, avšak na plátne pobudne len zopár minút, len tak sedí a je s ním pomerne nuda. Ďalším plusom je priam mystické nasnímanie džungle, ale inak mi kamera tiež prišla pomerne statická a nepríliš vynaliezavá. Najdôležitejším je však obsah a ten žiaľ išiel úplne mimo mňa. Jednoducho - nepochopil som to, ale pri celom tom prístupe som nemal ani žiadnu snahu interpretovať si to, čo sa na mňa z obrazovky suchopádne valí. Určite sa dá na film nazerať z viacerých uhľov pohľadov a tejto (naoko) náročnejšej artovej koncepcie sa v poslednej dobe vcelku u poroty v Cannes darí, čo vidím ako jediné ospravedlnenie udelenie tohoto kedysi omnoho prestížnejšieho festivalového ocenenia. Jednu hviezdu preto udelujem za zmienené klady a druhú za tú nepochopenú hlbšiu filozofickú rovinu (?), aj keď ju dávam skôr preto, aby jej samej nebolo smutno. (360. hodnotenie, 44. komentár k filmu) (19.11.2012)

Tak jsem to konečně sehnal a konečně jsem to i viděl. A nelituju toho, ani té investice do DVD. Zprvu je nutné poznamenat, že Strýček Búnmí je dost duchovní film. Aby taky ne, když je to natočené podle knihy, kterou napsal mnich (to jméno si nepamatuji). Hlavně je to takové dost originální vyprávění o reinkarnaci a thajské mytologii. Hlavní postavu je strýček Búnmí, za kterým přijíždí jeho syn Tonga (myslím, že se tak jmenoval) a hned ten večer se začnou dít divné věci. Búnmímu, jeho druhé ženě a Tongovi se zjeví duch Búnmího bývalé manželky, která už je šest let po smrti a taky za ním přijde jeho ztracený syn, ze kterého se stal opičí duch. A takhle celé začíná tohle meditativní vyprávění o smrti a reinkarnaci, jelikož je od začátku jasné (minimálně od večeře), že Búnmí umírá. Ale upřímně, je to moc zajímavý film, ale místy je to fakt utahané. Třeba ta sekvence s princeznou se táhne, dokud nemá "sex" s tou rybou (což mám dojem, že tam je jenom proto, aby se diváci v téhle části nenudili, protože takováhle scéna - tu si bude pamatovat každý). Má to celé až snovou atmosféru, která se mi docela líbila, ale co se té příběhové části týče, možná ten děj měl být míň složitě vyprávěný. Já proti tomu nic nemám, já rád filmy, kde člověk musí zapnout mozek, aby mu děj došel, ale jak si tu čtu komentáře, někteří to vůbec nepochopili, není jich málo, a já se ani nedivím. Není to jednoduchý film, dokonce ani já si nejsem jistý, jestli jsem správně pochopil závěr. Tak jako tak, Strýček Búnmí je hrozně zajímavý film a jsem rád, že jsem ho viděl a docela se mi líbil. A kdyby nebyl tak utahaný a neměl zbytečné scény (princezna je toho krásným příkladem, ale zase, všichni si ji z toho filmu budou pamatovat...), dal bych rád víc. Takhle jenom silné 3* (07.02.2019)

Pominu tu velkou intelektuální a uměleckou bublinu, která se zdá, nebo i je, nudná (paralela s Šarunasem Bartasem). Ale filmy Weerasethakula mají obrovsky etnografickou hodnotu. Kór, když sem měl tu čest a vyposlechl jsem si u režiséra jednotlivé dataily o kterých středoevropan nemůže mít ani ponětí. To už je potom jedno, zda je to celovečerák s jasným dějem, dokument, polodokumnet, či experiment.... (02.08.2011)