O bozích a lidech

Človek je spoločenská bytosť, potrebuje pre rozvoj svojej jedinečnej osoby spoločenstvo, ktoré ho podrží. Takéto spoločenstvo tvorí aj partia trapistov v severnom Alžírsku. Spolu jedia, spolu sa modlia, spievajú, slúžia dedinčanom, a spolu idú až do konca... Poctivá trpezlivá filmárčina pre trpezlivého diváka, ktorý čaká od filmu niečo viac. Slovo, príbeh jednoduchého života, múdrosť. Ticho. (23.07.2012)

Místy brilantní a jindy zas poněkud nudné. Filosofické spirituální "drama" o víře, násilí, islámských extremistech a v neposlední řadě hlavně film o nezodpověditelných otázkách, které si kladou sami mniši. Ať už trpí misionáři či divák sledováním tohoto snímku, jednu scéna je nezapomenutelná. Jedná se o jakýsi předzávěr, kde kamera zabírá každého člena při "hostině" za doprovodu Labutího jezera, při které už jen čekáte, kdy to přijde… (6/10) [MFFKV 2010] (12.07.2010)

Nie všetci vyznávači islamu sú teroristi, dokonca málo z nich je teroristov, na takúto jednoduchú pravdu sa snaží poukázať tento film. Zvonku sa nám to môže zdať ináč, ale tu ide o pohľad zvnútra malej komunity rehoľníkov uprostred nepriateľského územia ovládaného islamom. Dilema ostať alebo odísť sa tu rieši po celý film a rozhodnutie je nakoniec osudné. Z väčšej časti sa dá film označiť ako nudný s predlhými pasážami modlenia sa, ale scéna poslednej večere ako labutej piesne bez slov vynahradí čakanie. Zostávam užasnutý nad tým, ako môže hudba dotvoriť jednoduchú scénu s postupným približovaním detailov tvárí na nazabudnuteľný zážitok. (05.11.2013)

Náboženský film, který ale není primárně o tom, že by měl člověk věřit, ale je o tom, jak to může dopadnout, když se dvě víry střetnou. Jako kdyby zde nebyla možnost toho, aby jedna vyhrála, ale ono přece nejde o víru, ale o to, jak se lidé chovají. Někteří dovedou odpouštět, jiní ne. Ani tak mě ale film nedokázal zasáhnout, jak jsem doufal. (12.04.2016)

Výborný film o mnišské komunitě v Alžírsku v době propukajících teroristických akcí islamistů. Představuje hluboké podobenství života křesťanských hodnot víry, naděje a lásky ve světě islámu. Přestože je zde křesťanství cizí či nepatřičné, vztah místních s mnichy je oboustranně přátelský, naplňující a přínosný. Dokud se neobjeví náboženský fanatismus ničící vše okolo sebe a burcující podobný fanatismus ze strany vlády. Takový fanatismus nemá základní víru v člověka obsaženou v každém náboženství, bez které není možné soužití lidí, láska k lidem, ani dialog lidí vyznávající jiné názory a hodnoty. Jak se vyrovnat s tímto setkáním, se světem bez pozitivního vztahu ke všemu lidskému? Je možné v takovém světě dále žít se svojí odlišnou vírou, nadějí a láskou? Nebo je lepší zvolit útěk do bezpečí a opustit vše a všechny blízké? (04.01.2014)