Nova: Einstein's Big Idea
Obsahy(1)
Dokument (patří k cyklu Nova, 1974) ukazuje, jak vědečtí předchůdci poskytli Einsteinovi intelektuální nástroje pro jeho revoluční teorii relativity a pomůže vám tuto slavnou rovnici pochopit tak jako nikdy předtím. V roce 1905 uvažoval Albert Einstein o důsledcích své mimořádné revoluční teorie relativity a došel k překvapivému závěru: hmota a energie se podle rovnice E=mc^2 rovnají. Přestože se jedná jen o jeden z několika pozoruhodných objevů, které Einstein učinil, stal se jeho zdaleka nejznámější myšlenkou. Kolik lidí ale ví, co tato rovnice ve skutečnosti znamená? V dokumentu, který vede k zamyšlení, tento vzorec vysvětlíme prostřednictvím rozpletením příběhu o jeho vzniku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Nedívejte se na český překlad: http://www.youtube.com/watch?v=_mYHJwQzeXU Je v něm spousta nesmyslů. Zaměňovat mocninu za odmocninu, speciální teorii relativity za zvláštní teorii relativity, rajský plyn za éter atd. je ostudou překladatele, který neví o fyzice zhola nic. Všeobecná znalost angličtiny je při překladu fyzikálních termínů slovně doprovázející dokument absolutně nedostatečná (úplně vidím překladatele při práci, kde čelí slovnímu spojení "special theory of relativity" a slovo special přeloží jako zvláštní, to se děje v celé stopáži několikrát). Když opomenu tu terminologickou hrůzu, tak bych tento populárně-(naučný) dokument doporučil žákům základních, popřípadě středních škol, aby si alespoň uvědomili, že (nejen) na tuto slavnou rovnici se nepřišlo podobným způsobem, jak naznačuje tato řada (dle známého vtipu): E=m.c ? E=m.c^3 E=m.c^4 ale že má svoji historii a že v přírodě vše souvisí se vším (nejen jednotlivé fyzikální kapitoly mezi sebou, ale celá fyzika s matematikou, celá fyzika chemii, fyzika se uplatňuje v biologii, vztah fyziky a filozofie, atd.). A pro pochopení problémů nestačí znát jen nějakou kapitolu, ale že k velkým objevům nebo aspoň jen pro pochopení a ocenění již objeveného, vedou vazby mezi zdánlivě nesouvisejícími myšlenkami a pokud k tomu přidáte imaginaci a kritický rozum pro vyloučení myšlenkového balastu, tak vám po mnohaletém zapálení celé generace nadšenců, které na problém nazírají z mnoha perspektiv, vydláždí cestu k (zdánlivě jednoduchým - jednoduchá formule rovnice vs. myšlenkové konstrukty za ní - bez nich tuto rovnici nedokáže nikdo ocenit) všeobecně platným zákonům, které nejsou jako jiné "zákony" poplatné době. A to je na přírodních vědách to krásné. ()
Ten Faraday se jim povedl..! Vždycky jsem za většího borce považoval Maxwella.. Konečně byl to on, kdo matematicky zformuloval celou teorii elektromagnetismu. Nicméně tady vetší sympatie vzbudil mladý knihovník bez řádného vědeckého vzdělaní, ovšem s velkým smyslem pro experiment. Potom stojí za zmínku ztvárnění Einsteina - konečně věrohodný obraz génia. Zkrátka fanda fyziky a jejích tvůrců si dost možná přijde na svý. ()
Ponaťahované to je ako šprcka. Je tam vela užitočných a pravdivých informácii, ale ich dojem kazia zbytočné a nudné pasáže, a tak je to obtiažne v plnej koncentrácii dopozerať. Je to dlhé a únavne. Stopáž pri takomto dokumente by nemala byť 108.minút. To je až až. Hodnotil by som to lepšie, ale nehodnotim len fakty, ale aj atraktivitu. ()
Aneb jak se dá překladem zprznit vše... Dokument zajímavý, ale bože můj, kdo to překládal do češtiny?? To tak bývá, že překladatelé, co umí dobře anglicky a mají málo práce, se vrhají do projektů, bez základních znalostí problematiky oboru, však my jsme hloupí a nepoznáme to, že? Takže až si při překladu nebude nikdo plést mocninu s odmocninou a nebude tvrdit že 4na4 je 16, tak to bude možná fajn. ()
Líbilo se mi, že to nebylo pouze o Einsteinovi, ale i objevech, které patřily jeho předchůdcům. Velmi jsem se divila, že zmínili ženy, které byly v tehdejší době dost opovrhovány a prakticky se o jejich objevech neví. Dokument nezachází do přílišných detailů fyziky, a proto je vhodné i pro lidi, kterým toto téma není až tak blízké. ()
Reklama