Na Chesilské pláži

Saoirse Ronan mi zde trochu připomínala roli, kterou ztvárnila o 2 roky předtím ve filmu Brooklyn (ostatně zdá se mi, že ta herečka si obecně oblíbila hrát v dobových filmech, a její fyziognomie ji k tomu asi i trochu předurčuje - s tím svým slušňáckým kukučem vyloženě padne do rolí mravopočestných holek před nástupem sexuální revoluce; osobně se mi mimochodem líbí, byť v Brooklynu mi přece jen přišla hezčí). I zde představuje silnou a zajímavou osobnost, která zcela zastiňuje svůj mužský protějšek - její Edward je možná premiant ročníku (jak neustále nepřestává opakovat), ale jinak je to naprostý ňouma, panic a neschopný idiot (navíc z horších poměrů než Florence, jejíž rodiče ji od sňatku s ním odrazovali), a je to on, kdo podle mě v rozhodující scéně na pláži selhává. Vlastně mi přijde s podivem, co na něm ta Florence od začátku viděla (přeneseně i doslova, protože Billy Howle je podle mě neobyčejně ohavný, a nechápu, že se někdo takový mohl uchytit u filmu). Vlastně musím říct, že mi ten námět filmu i jeho zpracování se všemi těmi retrospektivními prostřihy přijde nepříliš zajímavý, a asi bych si ho víc cenil, kdyby nevznikl v r. 2017, ale už v době, v níž se odehrává; na druhou stranu jsem dalek toho kecat McEwanovi do toho, jakou látku si volí pro své knihy (tuto vydal v r. 2007) a svým způsobem mi je sympatické, jak jde On Chesil Beach proti současnému proudu a přichází s tématem, které může na řadu lidí působit nezáživně, až nepochopitelně - občas podle mě neuškodí si připomenout, jak moc se časy změnily v přístupu (nejen) k předmanželskému sexu. (12.05.2019)

Příběh Edwarda a Florence vypráví o nutnosti sexuální výchovy nebo tlaku konvencí a očekávání a také o obyčejné osudové chybě, jejích příčinách, důsledcích a nemožnosti ji napravit. Jsou zde vynikající herci (na Ronanovou se dá dívat stále) a nádherný retrovizuál. Škoda že snímek poněkud cenzuruje klíčové sexuální scény. Novela se na plátno podařila převést dobře, smísená s nostalgií a hořkostí. V závěru trochu připomíná červenou knihovnu. (13.08.2019)

"On Chesil Beach" je výpravne vynikajúco zvládnutý, je v ňom úžasná hudba, Saorsie Ronan a Billy Howle sú dobrí, no v rámci rozprávania príbehu podľa mňa film trošku kríva. Prvá polka filmu je fakt náročná stráviť, veci sa hýbu pomaly a celé je to jemne rozbité. Pretože sa ocitáme s našimi hrdinami na ich svadobnej ceste, no všetky scénky o tom ako sa spoznali, zaľúbili, ich randenie a podobne budeme mať podané prostredníctvom flashbackov, ktoré budú do toho zostrihané. A hoci niektoré sú milé a vtipné, iné film podľa mňa spomaľujú a akosi môj záujem opadával. A tak to ide celé prvé 2 tretiny. Aspoň mám ten pocit. Alebo minimálne polku filmu. Všetko sa začne zdvíhať od hádky a kriku na pláži, kde sa tón filmu úplne zmení. Kým predtým bolo všetko také nevinné, veľmi uhladené a podľa etikety, tak tam padnú už aj iné slová a celé sa to zrazu otočí. A zrazu je to zaujímavé. Plus potom budeme mať udalosti v budúcnosti, kde budeme mať možnosť vidieť, že náš hlavný hrdina postupne si sám niektoré veci uvedomí a postupne možno bude svoje rozhodnutie spred rokov ľutovať. Ale čas sa vrátiť nedá a rozhodnutie už zmeniť nemôže. V tomto smere film potom je zaujímavý, dáva pár pekných teórií a opätovne ma zaujal. Plus v kombinácii s tou hudbou a výpravou som bol veľmi spokojný. Ale rozhodne som mal pocit, že to mohlo byť aj zaujímavejšie. Najmä v tých flasbackoch. Hodnotenie: B- (07.08.2018)

Téma je to rozhodně zajímavé, ale příběh se dle mého příliš nepovedl. První část byla na můj vkus moc zdlouhavá, prostřední odbytá a závěr možná trošku zbytečný. Hodně linek se náznakem nastínilo, ale nikdy nedošlo k jejich odhalení. Zajímavé, ale chladné a místy zdlouhavé. |kino doma - aerovod| (20.03.2021)

​​Ian McEwan píše populární a nesmírně čtivé knihy a daří se mu i v případě filmového scénáře ke svému vlastnímu dílu Na Chesilské pláži. Melodramatická polemika o podstatě lásky a (ne)zbytnosti manželského sexu je humorná i smutná zároveň a příjemně překvapí především pěknou kamerou a vrstevnatými výkony dvou hlavních představitelů. Na film si zřejmě o půl roku později nevzpomenete, ty dvě hodiny v jeho společnosti se však zapíší do paměti více než uspokojivě. Ideální film na návštěvu kina s matkou či kamarádkami. [TIFF17] (09.09.2017)