Na Chesilské pláži

jsem si jistá ,že vztah Florence k sexu se odvíjí od jednoho záběru ve filmu který trval snad ani ne vteřinu,kdy se v mladosti k její posteli blíží ,zřejmě,její otec...... a dál už je to o tom ,že snad má chápan chápavější ocásek než Edward mozek.Který měl dětství poznamenané  matčinou psychickou chorobou.Která brala všem síly.A po příchodu Florence jakoby se jim doma rozsvítilo slunce. A jinak - v knihách může být popsáno vše vědecky, ale každý je individuální a tak tam pro sebe nic nenajde.A Edward až pozdě ke stáří pochopí,co Florence myslela posledními slovy ,než se na pláži rozešli.Jak moc stojí o to ,aby se jejich vztah nerozpadl.Potřebovala jen čas.Což Edwardovi nedošlo. (05.05.2024)

Pomalu plynoucí a pomalu zpětně se odhalující příběh se spoustou přírody a přes to, že se ve snímku objevuje hned několik vážných témat se poměrně dlouhou dobu dařilo udržet zvláštně poklidnou atmosféru. Povedlo se zpracovat hned několik témat tak, aby každému bylo věnováno dost prostoru a aby byla probrána dostatečně do hloubky. Méně je někdy opravdu více. Rozumím ale tomu, že ne všem musí nutně tohle pomalejší tempo sednout. To, co drží film pohromadě jsou herecké výkony Saoirse Ronan a Billyho Howlea, oba byli opravdu skvělí a právě kvůli pomalejšímu tempu věřím, že by se člověk mohl při ne tak dobrém obsazení začít snáze nudit. Za mě to jsou slabší čtyři hvězdičky. (03.01.2019)

Zpočátku velmi jemný film, přesto plný emocí, nabízí po chvíli skoro až (na svůj styl) šokující scénu, jež vše mění a odstartuje novou etapu dvou, do té doby, silně zamilovaných osob. Ona kombinace šosácké puritánské výchovy své doby a frustrujícího pocitu nedoceněnosti v životě i v lásce, k tomu ještě výbušná povaha, může vést k vztahové tragedii, ale naopak i k happyendu, film ovšem nabízí střední cestu, což je na něm asi to nejlepší. Velmi dobře zrežírované a odvyprávěné drama i lehká komedie plná povedených retrospektiv, které vrcholí vzpomínkami ve vzpomínání. Pro mě určitě příjemné překvapení. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (27.11.2018)

Jedna věc se musí McEwanovi nechat - jako jeden z mála spisovatelů nepropadá při psaní scénáře podle vlastní knížky velikášství a touze narvat do filmu všechno, proto jako scenárista na rozdíl od mnoha jiných uspěl. A to říkám jako čtenář, který jeho knihy moc nemusí, protože mu přijdou nudné. Což ani zdaleka není případ malého příběhu, který se jedno odpoledne odehrál na Chesilské pláži. První část snímku trochu nudná je - to je přesně McEwan, říkal jsem si, utápí se v retrospektivách, byť důležitých, a zatímco Edwardova sexuální frustrace roste (taky vám Billy Howie připadá tolik podobný Eddiemu Redmaynovi? Asi je to tím účesem, nevím, ale po zhlédnutí traileru jsem se musel přesvědčit, že to není on), roste i divácká frustrace s na první pohled nedůležitými odbočkami. A k tomu ta autorská ironie, McEwan Edwarda vykoupe v trapnosti a fakt ho nešetří, až mi ho bylo líto - vysmějou se mu číšníci, nemá se komu svěřit se svým úspěchem, nervozní upjatá novomanželka, zaseknutý zip na jejích šatech, a to všem katastrofám není zdaleka konec... Druhá část ale dostává grády. A ta mozartovsky dokonalá hudba! Přestože se úplně poslední scéna vlastně dala předvídat zhruba 45 minut dopředu, stejně mě dostala a dojala (za to ta čtvrtá hvězda při zdejším hodnocení). Do té doby dost chladná a odosobněná režie umožňuje prožít si Edwardův smutek naplno. Přiznám se, soucítil jsem s ním. Hlavně proto, že to je po Lady Bird další film, který opět doložil mou platonickou lásku k Saoirse Ronanové, A to se mi přitom fyzicky vlastně nelíbí. Zvláštní. Zvláštní stejně jako frustrované odpoledne Chesilské pláži. Holt má předmanželskej sex smysl. (12.10.2018)

Práca s klišovitým tlachaním a hra s hereckou chémiou. Scenáristovi zuby nech sú vylámané. Sledujeme intímny príbeh vývoja milostného vzťahu mladej dvojice na začiatku šesťdesiatych rokov vo Veľkej Británii. Základom príbehu tu síce je ľudská naivita a impulzívnosť, flashbackové sekvencie ale trpia ich nadbytkom, čo vývoji vzťahu uberá na opodstatnenosti, ide sa po masle, ale osobnostne to úplne nezapadá a to bohužiaľ tým nešťastným spôsobom. Posledná zhruba štvrťhodina ublíži výslednému dojmu najviac. Autori miesto striedmeho zakončenia, snímku z nepochopiteľného dôvodu rozbijú pridaním zbytočného epilógu. Záver pokračuje na americký spôsob sentimentálnymi čriepkami z ďalších dekád života hlavných hrdinov, miesto dojatia ale budí skôr pocity trápnosti. Film nezachránia prekrásne anglické scenérie či úchvatné panoramatické scény, ani trefná ukážka toho, že počiatok šesťdesiatych rokov v Anglicku zďaleka nebol o Beatles a rebélií, ale o uhladenosti, dekóre a pocte vážnej hudbe. Jednou vetou je to snímka plná anglických kecov ktoré nudia. (08.12.2019)