Reklama

Reklama

The Song of Lunch

(TV film)
všechny plakáty
Drama
Velká Británie, 2010, 47 min

Obsahy(1)

Námět převzatý od básníka Christophera Reida z roku 2009 nabízí pohled na všechny útrapy středního věku. Líčí příběh setkání dvou milenců, kteří se neviděli patnáct let, na jednom ze jejich starých oblíbených míst. (sedlo03)

Recenze (42)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Velmi působivá báseň Christophera Reida, která chytrými, sarkastickými postřehy činí věci všedního dne nevšedními, úžasný přednes Alana Rickmana a půvabně elegantní Emma Thompson. Co by s podobnou kombinací mohlo vyjít špatně? Snad jen to, že propojení básně s vizuálem stylem, kdy vše, co slyšíme, zároveň vidíme na obrazovce, není zrovna nejoriginálnější. Je to, jako by někdo řekl: "Jablko padá ze stromu" a vy byste v tu samou chvíli viděli... pád jablka ze stromu. Dva nejdůležitější smysly pro sledování filmů, zrak a sluch, zkrátka po celých 47 minut přijímají naprosto totožné informace, což mě nutí k myšlence, že i přes výborný pár, jakým od pohledu Alan a Emma jsou, by této básni mnohem víc seděl pouze přednes bez obrazu. Někdy je zkrátka představivost mocnější než doslovnost. A pokud je vaše představivost navíc vedena podobně poeticky sarkastickým vypravěčem (odvažuji se tvrdit, že v českém překladu by slova Christophera Reida ztratila velkou část svého kouzla), platí to dvojnásob. Old times, bedtimes, between-times,any-times, of a startling impromptu innocent lasciviousness that he’ll never know again? Sleep-musky kisses that roused him in the small hours, peremptory custody of light, firm limbs, the polyrhythmic riding he’ll never know again. Caught a fish and let it go. Woe, woe, woe, woe... ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Teď použiji slova Alana protože i já jsem při sledování tohoto snímku na chvíli "bloudila v duševní dimenzi mimo čas a prostor". Dokonalá ukázka mistrovského hereckého umění krásné Emmy Thompson a Alana Rickmana s velmi příjemným a podmanivým hlasem. Skutečná lahůdka a já to mohu jen doporučit. ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Alan Rickman a jeho nezaměnitelné hlasové charisma, půvabná Emma Thompsonová, jejíž oči promlouvají, o setkání dvou dříve si blízkých lidí po patnácti letech, na oblíbeném místě, v oblíbené restauraci.. Běh času zastavit nelze a zdá se, že nic už není tak jako dřív... Bylo mi potěšením sledovat herecký koncert britských hvězd, krása.. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Báseň´, která popisuje banální setkání bývalých milenců, si pohrává s obrazy, naznačenými mnohovýznamy a pomalinku vykresluje síť vedlejších motivů, zasutých vzpomínek a hlavně charakterů obou hrdinů, takže se místo jednoho nepříliš povedeného oběda ukáže divákovi celý jejich vztah i jeho nevyhnutelný konec. KOUSEK DĚJE Muž, který žije v nereálné minulosti a žena, která ji bere jen jako vzpomínku, protože ona už je dávno dál, spolu můžou mít společný právě jen ten oběd a i jeho průběh ukáže, jak jsou si vzdálení. Báseň je krutá, hlavně pro mužského představitele, protože závěrečné verše věštecky ukážou jeho budoucnost: samota, smutek a zapomnění. /1. 12. 14./ ()

kareen 

všechny recenze uživatele

Alan Rickman a Emma Thompson v komorním dramatu dvou herců?To ani nemohlo dopadnout špatně.Přesto se nemohu zbavit dojmu,že ačkoliv je básen' Christophera Reida zajisté velmi působivá,občas bylo těch(i když velmi působivých) vnitřních monologů hlavního hrdiny přeci jen příliš,někdy je největší síla právě v tom nevysloveném.I když je pravda,že Rickmanův hlas bych mohla poslouchat dlouhé hodiny,to zase jo. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (5)

  • Ve dvacáté minutě filmu mluví Alan Rickman o manželovi Emmy Thompson jako o úspěšném spisovateli, po čemž následuje záběr na knihu, kde má být jeho fotografie. Můžeme si všimnout, že na obálce knihy je skutečný manžel Emmy Thompson Greg Wise. (makimarketa)
  • Film je televizní adaptací stejnojmenné básně od Christophera Reida. (..Lucas..)

Reklama

Reklama