Studená ryba

Je to dosť dobrý thriller od Shiona Sona. Má veľmi dobrý príbeh o slušnom majiteľovi obchodu s exotickými rybami, ktorý ale nie je so svojim životom až tak moc spokojný, pretože obchody až tak dobre nejdú, dcéra ho neznáša za to, že sa znovu oženil a tak aj so svojou druhou manželkou má kvôli tomu len taký vlažný vzťah. Po zoznámení s úspešným majiteľom obchodu z rovnakej oblasti, teda s exotickými rybami, ktorý je jeho prvým opakom sa mu začne život rýchlo radikálne meniť, ich rodiny sa zblížia a začnú spolu tráviť plno času, pričom mu táto náhla zmena až tak moc nevyhovuje, ale kvôli rodine tomu, predsa len dá šancu, no čoskoro si uvedomuje, že urobil chybu, jeho nový priateľ je mnohonásobný vrah a ten sa zbaví každého, kto je proti nemu. So spracovaním som spokojný, síce sa tu toho až tak moc neudeje, ale aj tak s tým nemám problém, celý čas sa na to dobre pozerá a behom tejto výrazne nadpriemernej dĺžky som si nevšimol nejaké slabé miesta, zaujal ma celý ten vzťah hlavného hrdinu s jeho rodinou, ale aj s novým, nie až tak chceným priateľom, ktorý ho chce za svojho spoločníka nielen v obchode, ale aj vraždách, navyše chválim celý ten nápad so zneviditeľňovaním, len mi to pripadá možno trochu moc ladené pre väčšinového diváka. Ten Sonov radikálny štýl tu nie je až tak výrazný, cítiť ho po celý čas, ale v menšej miere, ako je u neho zvykom, čo je škoda, ale aspoň čiastočne to vynahradzuje záverečná polhodina, ktorá síce stále mohla zájsť aj trochu ďalej, ale aj tak som veľmi spokojný a nechýbajú tu jeho typické prvky, kvôli ktorým jeho filmy tak rád pozerávam. Kvôli tématike sa tu nájde aj pár kvalitných krvavých scén, ale aj erotických, ani jedného nie je zbytočne moc, tu len predsa ide v prvom rade o príbeh a postavy, ale svoj účel splnia. Herecké obsadenie je na tom dobre, hlavný hrdina Mitsuru Fukikoshi síce nie je až tak výrazný, ale práve táto úloha si to aj vyžaduje, viac vynikne jeho omnoho výraznejší priateľ Denden a výborné ženské postavy, hlavne manželky oboch z nich. Réžia a technická stránka sú vydarené, síce ako som spomínal, sklamal ma ten menej výrazný osobitý Sonov štýl, ale inak sa tomu nedá nič vytknúť, vizuál je prvotriedny. Síce Cold Fish radím medzi tie slabšie filmy od Shiona Sona, ale aj tak je to stále vysoká kvalita. 79% (14.12.2012)

Můj třetí film od Siona Sona mě utvrdil v jedné věci a to v tom, že Sion je prostě tvrďák. Je jedno, jak moc tenhle film může chvílemi působit neuvěřitelně, groteskně, brutálně až to hezké není či naprosto nelidsky. Já v tom vidím i jakousi pointu celého tohoto dílka – je neuvěřitelné, že u takovéhoto tématu se můžete i v několika chvílích zasmát (bez toho občasného humoru by se o mě asi pokoušel infarkt), skoro nedýchat, říkat si pro sebe „ty vole, to snad ne“ a tak různě či podobně. Multižánr jak vyšitý, který dokáže vystřídat opravdu téměř vše od komedie (a to si fakt nedělám prdel), dramatu přes thriller až k čisté exploitation (viz závěrečná řezničina). Jestli má jít ve skrytu o kritiku společenského uspořádání, složitých, pokřivených rodinných vztahů či čirou ukázku toho, jaké dokážou být lidé bestie, samozřejmě to v tom lze najít a celý snímek i takto chápat. Chci ale spíš říct, že film s takovouto intenzitou obstojí i jako pouhá “““zábava“““, protože dokonalejší kanadský žertík jsem jakživ neviděl. Neopomenutelným faktem je i to, že Sion Sono je po stránce formální naprostý profesionál a režie Studené ryby má koule jako Golem. Na motivy skutečných událostí… (09.04.2012)

Japončíci prostě dokáží mistrně skloubit prvky černočerného humoru s dramatickým dějem. Tahle bizarní jízda se stupňuje čím dál víc a vrcholí neskutečným gorefestem! Příběh jedné rodinky, která se zaplete s maniakálním šílencem, majitelem obchodu s rybičkami a který dokáže dělat z lidí " neviditelné ". Surovost, znásilňovačky, ponižování, uchylnosti - to všechno skloubeno do komediálního satirického žánru. A to málo kdo umí takhle s přehledem natočit. Výborně je i použita různá klavírní, smyčcová nebo drumová hudba, korunovaná opusem Gustava Mahlera (Symfonie 1 in D Major - Titan III. Funeral march), která vždy začne hrát při různých vyhrocených situacích. Bomba film!! (14.12.2016)

Úchylná řezničina, která není prosta jistá zábavnosti. Ale! Celé je to zabito naprosto neúnosnou stopáží, více než 2 hodiny je v tomto případě prostě příliš. Prvních 20 minut je dokonce tak nudných, že jsem zvažoval, zda chci vůbec koukat dál. A i když se tam konečně začne něco dít, stále se člověk nemůže zbavit dojmu, že je to strašně roztahané a hromada scén by z toho šla vyházet. Myslím, že z japonské produkce tohoto ražení už jsem viděl lepší kousky. (03.03.2019)

Zdaleka nie tak rozmachle stopazou a napriec sirokou paletou tem charakteristickych pre sucasnost ako Love Exposure, ovsem minimalne rovnako provokativno intenzivne na poli explicitne vyobrazeneho nasilia ako jedneho z ucinnych nosnych nastrojov pre zvolenu temu (rodina, sebadovera, socialne postavenie). (29.10.2010)