Studená ryba

V porovnání s režisérovým úsměvně šíleným Ai no mukidaši je tenhle krvavě šílený kousek výrazné přitvrzení. Film začíná celkem nevinně, jako další japonská mírně šílená černá groteska, postupně přechází v hodně šílenou a černou japonskou "coenovštinu", aby skončil jako non plus ultra šílený japonský exploaťák (ubodání propiskou jsem ještě v žádném filmu neviděl). Závěrečné scény transformace romantického akvaristického astronoma v machistického zuřivce jsou k popukání. A navíc ve filmu hrají dvě opravdu nádherné japonské paničky, sám nevím, která se mi líbila víc, jestli submisivní a duchem nepřítomná Taeko, nebo šílená, sadistická, nymfomaniakální a duchem nepřítomná Aiko... Těžko něco podrobnějšího napsat bez spoilerování, mrkněte se sami, je to nářez; a pro ctitele pokleslých japonských žánrů bezmála dvouapůlhodinová stupňující se rozkoš. (16.04.2014)

Možno nie tak bohaté na významy ako predchádzajúce Sonove diela ale stále je to emocionálna mäsiarčina par excellence. Typické témy rodiny, odcudzenia a perverznosti naberajú v tejto freske závratných výšin. Óda na masových vrahov v tom najlepšom možnom prevedení. Kriminálna zápletka ide do úzadia. Rovnako ako aj otázky typu prečo. To čo je vo filme smerodajné je prerod Micuru Fukikošiho. Jeho utiahnutosť, strach, láska a neskôr dôvod prečo to všetko ignoruje robí z tohto počinu asi najsilnejšiu psychickú sondu v Sonovom prevedení. Rovnako ako v Love Exposure, kde to chcelo len pár fanatikov a dobre mierených slov je aj Cold Fish postavená na rovnakých základoch, ale z iným vyústením. A funguje to. Posledných 20 minút je tak nie len nechutných ale po určitej stránke v rámci uzatvorenosti príbehu aj veľmi uspokojujúcich. Veľmi ma potešila kráska Megumi Kagurazaka. A aj to, že napriek rovnakým témam ma vie Sono stále prekvapiť. (02.06.2014)

Reflexia súčasnej japonskej spoločnosti, vraví distribútor. Japonsko teda zo zoznamu dovolenkových destinácií škrtám, nie som typ, ktorý po troch šlupkách soškou Panny Márie do hlavy dostane chuť na sex. Z pochopiteľných dôvodov treba rátať s tým, že slušná polhodinka je venovaná poníženým úklonom, pričom sa buď ďakuje alebo ospravedlňuje. Pre nikoho nebude novinkou, že japonské "milujem ťa" znie ako rozkaz od seržanta Hartmana, hádky teda majú decibely porovnateľné so stredne veľkým letiskom. Hlavný zlosyn šteká o tri stupne hlasnejšie ako všetci ostatní a v mene ohľaduplnosti voči susedom (ktorá je striktne jednostranná) som sa učila rýchlostnému uberaniu zvuku v extrémne vypätých situáciách. Škoda, že osobitý "bitúnok" v kresťanskom štýle slúžil čiste ako miesto na likvidáciu zvyškov a pritom by sa tam dalo robiť vecí, júj. Level úchylnosti v poriadku, príbeh o ničom, mäso a krv v slušnom zastúpení, zaujímavé linky nerozpracované a nie všetky rozpracované zaujímavé. (23.06.2019)

Copak do žen a do melounů, v Japonsku nikdo nevidí ani režisérovi do hlavy. Úchylný Šion Sono připravil velmi chutné a pikantní sushi, za které by se nemuseli stydět kuchaři v restauracích s Michelinskou hvězdou. Murata, vrah ovládající tajemství neviditelnosti, šel do všeho s vervou, ale na můj vkus až příliš radostně. To je ta odlišná japonská mentalita. Oni i ten manželský slib pojímají poněkud jinak. V dobrém i ve zlém, dokud nás řeznický nůž nerozdělí. (17.09.2023)

To bol tak zvláštny, surový, emotívny, zvrátený, divný, originálny a šialený film, až bol dobrý. Rákosníci vedia natočiť film, ktorý je nepredvídateľný a pritom jednoduchý. Buduje atmosféru od začiatku do konca a bol som z toho filmu taký zmätený, že ma donútil rozmýšľať nad ním... to sa často nestáva. Z hodnotenia tohto filmu mám mindrák, ale nech to bolo akékoľvek, tak zlé to rozhodne nebolo. (21.11.2013)