Studená ryba

Vždycky jsem věděl, že jeblý Japonec je v podstatě pleonasmus. Pokud jej však necháte naprudko rozvinout své masturbační fantazie, nemusí nutně vzniknout pošahaná omalovánka pro všechny ty podivné "otoky" mozku, nýbrž prvotřídní úchylárna, která dokáže potěšit i romantickou duši indoevropského filantropa, jenž za normálních okolností ťamanskýma sračkama otevřeně pohrdá! Tyto roztomilé trampoty hentai akvaristů jsou pro mě sice zatím jen zářivou výjimkou, potvrzující pravidlo, nicméně i tak se sluší poděkovat za tip té přičmoudlé, obstarožní krávě, co místo nahazování obsahů zevluje po diskuzích a šíří mezi konzervativními diváky hepatitis! Žloutnout jsem z toho naštěstí ještě nezačal, avšak mám obavu, že dalším podobným mhouřením očí do Vycházejícího slunce by se mi mohly začít kapku šikmit. (31.08.2011)

Tak takhle ujeté snímky vznikají pouze na východě. Japonci opět nezklamali. Znovu potvrdili, že jsou nejvíce úchylný národ ze všech a že se neštítí vůbec ničeho. Za což jim děkuji. Porcovací scénky byly vskutku delikátní. Bylo vidět, jak si to účastníci užívají. Jen nějak nemohu uvěřit, že lze v sudu spálit kosti na prach, ale to bude tím, že jsem to nikdy nezkoušel. Musím se pozastavit nad inspiraci skutečnými událostmi. Nevěřím, že ,,zmizení" tolika lidí by mohla být práce dvou milých šílenců. Asi to ve skutečnosti bylo trošku jinak, ale o to mi tolik nejde. Rozhodně by filmu slušelo, kdyby byl více prostříhán. Přesto se jedná o film, který stojí za zhlédnutí. (19.05.2013)

Sono je čím dál víc populárnější a poslední dobou točí filmy jako na běžícím pásu, tak jsem se rozhodl, že se mu také podívám na zoubek. A přišlo docela velké zklamání. Prvně je film neskutečně natahovaný a rozmělněný. Sono si myslí, že když tam půl hodiny před koncem dá zběsile odtikávající časomíru, tak film vygraduje. Divák se však nedočká očekávané bomby, ale jen dvou lidí válejících se několik minut v krvi. A to nemluvím o neskutečně dlouhých scénách, kdy sekají mrtvé těla na malé kousíčky. Režisér se v tom očividně vyžívá, ale bohužel v tom není žádná rafinovanost jako u Kima nebo Parka - jenom čistá řezničina a to doslova :). A to nemluvím o tom, že asi 130 minut vám do uší řve nejukecanější a nejhlasitější vrah v dějinách kinematografie. Logické lapsy, slabá hudba a poloruční kamera...nebo proměna hlavní postavy skrze ztrátu brýlí! Pche, jak zjevné a povrchní! Na I saw the devil nebo Chasera se to prostě vůbec nechytá. (04.09.2011)

Cez krvavý príbeh porovnanie dvoch rodín. Rodiny postaršieho bezohľadného obchodníka s exotickými rybami, ktorý však navonok pôsobí ako zábavný, i keď miestami trochu vtieravý spoločník. Jeho manželkou je vášnivá a zvodná manželka, ktorá s obľubou porcuje. Majú vlastné bývanie i čosi ako svätyňu kresťanskej sekty v horách. Biznis ide ani po masle, obsluhu v obchode robí skupinka mladých dievčat v dráždivej firemnej uniforme. Druhou je rodina prežívajúceho obchodníka s exotickými rybami. V jednom dome žijú, prevádzkujú obchod, spia, milujú. Počkať, milovať sa chodia do motela, kvôli dcére, žijúcej s nimi. Manželka si však s nevlastnou dcérou nerozumie, tá chce stoj-čo stoj vypadnúť z domu plného studených rýb. Medzi ktoré pochopiteľne, radí i svojich rodičov. Do toho ostré šľahy celkovo k inštitúcii rodiny, vernosti, peňažnej nenažranosti, kritike korporátneho spôsobu života v pracovných kolektívoch, i ku konkurenčnému boju, ku vzťahom k neznesiteľným zamestnávateľom a tak. Šion Sono opäť na výbornú, nevynechávajúc nič zo svojho tradične absurdného mixu melancholickej drámy, krváku non plus ultra, a filozofujúceho filmu. Dve a pol hodiny tak zbehnú ani voda. (19.07.2022)

„Studená ryba“ není filmem, který by mě od Sona tak dostal jako třeba „Suicide Club“. Tam mi přišlo, že je ta výpověď o společnosti silnější a smysluplnější. Přesto i ve filmu „Studená ryba“ najdete něco víc, co vás dostane, co vás donutí přemýšlet, jací vlastně lidé jsou a kam až jsou schopni zajít jen pro to, aby uspokojili nějaké svoje choutky. Nemluvě o tom, že svým chováním působí i na jiné. (27.05.2017)