Osamělost prvočísel

Na příběhy o normálních lidech patrně už jenom do archivu... Tak dnes třeba dva divousové ve formě páté přes deváté - šeptající pseudo-milenci, zakletí ve svých katastrofách - sebepoškozovač a anorektička, jinak též art pro studenty antropologie, nejistým napovím - Alici řadíme k obratlovitým, což nám nejednou odpudivě prokáže a dospělý, navrátivší se Mattio nevzbudí jiný dojem, než že se na studiích v Německu radikalizoval a ze spící buňky si odskočil jen ze staré, prvočíslové známosti... Takže napříště díky za společnost, jsou případy, kdy se i já celkem ochotně osamím. (04.04.2016)

Byla jsem z toho na kaši. Někteří z vás možná budou mít jiné pocity, možná trochu otrávené nebo hodně zmatené, ale podle mě se adaptace moji oblíbené knížky povedla. Bohužel nemůžu posoudit, jak moc bych se ve filmu orientovala, kdybych předlohu nečetla. Osamělost prvočísel je film o celoživotním přátelství, o osamělosti, o scházení se a rozcházení dvou lidí, kteří nemůžou být spolu, ale pořád jeden o druhém ví, i když se schází každý den nebo jednou za sedm let. Tohle je film o pravém přátelství a souznění jedinců, kteří se nemohou vyrovnat se sebou samými. Děj filmu není vyprávěn chronologicky (na rozdíl od knihy) ale pomocí flashbacků, a pro neznalé příběhu to může působit jako závrať plná na psychiku působících scének. (21.10.2011)

Proklínám svou lenost, že jsem se podíval na film dříve, než na knihu. Film mě nutil neustále přemýšlet a místy jsem se ztrácel. Naštěsti na (protahovaném) konci se mi myšlenky složí do celku. Minulost hlavních postav je sice spojuje, ale osud je zvláštním způsobem dá dohromady. Postavy jsou dobře ztvárněné a hudební složka je krásně součástí příběhu. (13.10.2011)

Tak určitě zajímavý film, který si ale podle mě hraje na umění trochu víc, než by se slušelo. Knihu neznám, takže srovnávat nemůžu a možná proto dávám jen tři hvězdy. Bez znalosti předlohy totiž neni možný všechny souvislosti pochopit a orientovat se. Časové roviny prolínající se dějem jsou sice fajn, ale špatně využity. Jsou tak kombinovaný, že se v nich divák lehce ztratí a brzy neví, komu je to věnováno. Tím pádem to logicky nezasáhne tak, jak by mělo. Silná scéna tu zoufale chybí, a to i přesto, že je vidět, že jich tu mohlo být hned několik. Jenže všechny jsou střihnuty brzo a nedořečeny. Herci jsou naštěstí vybraný dobře, takže ti to aspoň zachraňují. Za asi nejzávažnější chybu osobně považuju nevysvětlenou příčinu radikální změny (jak fyzické, tak psychické) hlavní ženské postavy, což mi přijde jako lehký podvod na diváka. Chválím naopak zdařilou hudbu a hlavně totálně depresivní atmosféru, která k tomu sedí úplně přesně. Nakonec ale musim dát tři hvězdy, protože je tam až moc chyb. 60% (06.09.2011)

Pri tomto filme mám pocit, že ma jeho tvorcovia čímsi ochudobnili. Mala som miestami pocit, akoby som čítala (pozerala) slohovú prácu školáka, ktorý dostal za úlohu napísať o čom bola prečítaná kniha. Teda čitateľský denník vo filmovej podobe. Pre tých, ktorý knihu poznajú je čitateľným či dokonca výstižným, pre tých ktorý ju nečítali je však skratkovitým podaním holých obrysov. Nakoľko ja patrím k divákom nepoznajúcim knižnú predlohu, mám pocit, že som bola o niečo ochudobnená, na druhej strane však zároveň netuším či kniha ponúka uspokojujúce odpovede na moje mierne rozpačité pocity z tohto filmu. Film sa mi páčil, dá sa povedať, že ma nalákal ku knižnej predlohe. Zároveň však mám pocit, že by to celé šlo spracovať inak a lepšie. Takže 4*, ale len s odratými ušami. (08.08.2016)