Reklama

Reklama

Nevěstinec

  • Francie L'Apollonide - Souvenirs de la maison close (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (118)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,ZASOULOŽÍME SI?“...,,VELMI RÁDA“..... /// Není hanba bejt fascinován (nahou) ženskou krásou. Film určitě přiláká hodně lidí jen kvůli nahotě, pár jedinců možná i kvůli přehlídce úchylek (nebo snad pohlavních chorob?). Jeden dům (narvanej předstíráním, kde to páchne po semenu a šampaňským – říkejme mu děti třeba bordel…), několik holek (hovno holky – kurvy to jsou!), blíže nespecifikovanej počet nocí (jo, hrátky s časem jsou fajn…) a furt nevím, co si mám jako vodsaď vodnýst (syfla?). Záliba sledovat ženskej klín je brzy přerušena bolestí huby, z toho neustálého kloktání (a su rád, že se na mě nepodepisuje ,,ono“ máchání). JEBÁNÍ JE POJEBANÁ ROBOTA! No jo, někoho v práci přejede tramvaj, někdo zas chcípne na syfla (a kolikrát nebyl ani v práci!). Nespravedlnost? Uzavřenej svět s nádherným ,,NO FUTURE“. A že nikoho nezajímá, jaký jsou ,,pod maskou“? (horší bude, až je přestane zajímat, to, co mají v trenkách - vím, vím…) Pár okamžiků, na který se nekouká dobře, ale že bych si při návštěvě bordelu vzpomněl na něco víc? Pokud tam nebude zrovna Joker…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas nás s holkama přepadne nostalgická nálada... 2.) Doma si hrajeme ,,na panenku“. (ne, ten fotbalista se nepočítá!!) 3.) Před spaním si čtu v ,,Antropedický studii o prostitutkách a zlodějích“ od Pauline Tarnowsky. 4.) Nejsu žádnej Hotentot! 5.) Thx za titule ,,Plukovník“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec je dekadence a deprese sama. Svět petrolejových lamp, korzetů, syfilis a přehnaných líčidel provází skupinu dívek z proslulého domu s červenou lucernou v Paříži na přelomu 19. a 20. století. Zatímco Coppolová v Marii Antoinettě udala tón, Bonello se stal jedním z mnoha jejích následovníků a rozhodl se přiblížit zkázu a bol tohoto světa za pomoci ahistorické hudby. Střihovou skladbou dal také najevo poněkud jiné vnímání světa a udělal tak dobře. Nekonečně smutné oči zmrzačené Židovky, nikdy nevyplněné naděje Juliiny a jasné představy o získání majetku té nejmladší... to všechno je rámováno téměř hmatatelnými pocity morálního neklidu. ()

Reklama

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Na Bonellův Nevěstinec jsem se velice těšil, možná až příliš, protože má očekávání nebyla tak docela naplněna. Na můj vkus byl film až příliš roztříštěn velice svévolnou, avšak nikoli nezajímavou střihovou skladbou a nezřetelným, roztěkaným příběhem. Jakoby režisér chtěl, aby se divák dověděl co nejvíce informací o každé jedné prostitutce a v důsledku toho těká mezi postavami a neví, na kterou se primárně zaměřit. Vizuálně je film opravdu povedený, ale ani zde nebylo mé chtivé já dostatečně ukojeno - dokázal bych si představit ještě o kus větší kameramanské orgie. Uměleckého zážitku se mi určitě dostalo, ale poněkud nekonzistentního a ne úplně plnohodnotného. Občas jsem se u té které scény ptal sám sebe - nasvíceno skvěle, barvy nádherné, výběr hudby výborný, ale proč mám pocit že to tak úplně nefunguje? V každém ohledu tomu prostě kousek něčeho chyběl. Na druhou stranu, například dvě nebo tři scény, kdy jsou čteny dopisy a zároveň je obraz rozdělen na několik částí nebo se odehrává variabilně nastříhaná scéna, jsou výtečné, sice poněkud náročné na vnímání, ale současně z nich plyne potěšení. Na podobné téma se mi vybavují dva filmy, Malleho Děvčátko, které se mi líbilo o trochu víc a letošní Sleeping Beauty, která byla naopak neporovnatelně méně kvalitní než Nevěstinec. ()

Jennifer.S 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec není historický film, který realisticky vykresluje prostředí pařížského nevěstince na přelomu století. Ostatně - o to se ani nesnaží. Namísto toho nám naservíruje vypiplanou vizuální stránku – dobové kostýmy, líčení, účesy a hlavně samotné prostředí nevěstince. Dále pak musím pochválit výborné masky (ano, nabízí se srovnání s Jokerem, a ano myslím si, že Nevěstinec je o krok dál) a hlavně výběr hudby. (Tady se nabízí srovnání s Marií Antoinettou od Coppoly, která taky použila hudbu, která nekorespondovala s daným obdobím). Je jasné, že vztahy v nevěstinci nemohly být idylické, jak nám je prezentuje Bonello. Také opakování některých sekvencí může ze začátku působit chaoticky a chvíli trvá, než se člověk přizpůsobí rytmu filmu. Pokud nečekáte nějakou hlubokou psychologickou sondu do života prostitutek a pokud vám nevadí výrazná stylizace, pak se na Nevěstinec vyplatí podívat. ()

PinokKio 

všechny recenze uživatele

Vypravit se začátkem minulého století do tohohle vyhlášeného (filmově artového) nevěstince nevyžaduje jen plnou prkenici, ale také určitý respekt pro všechny ty lehké holky v něm. Prodejná láska měla v té době šmrnc, kurvičky byly spíše milenky, které umí nejenom roztáhnout nohy, ale třeba i zamilovat se a naslouchat. Tak nějak se nám to snaží v nádherných pochmurných obrazech ukázat režisér Bertrand Bonello. Druhá polovina vyprávění se odcizuje, dramatizuje, překvapivě se hrábne do rockových strun v místech, kde by to nikdo neočekával a my zjišťujeme, že s koncem vykřičených domů se stává z prodejné lásky jen obchod bez emocí ve špinavých ulicích, bez vší té noblesy předchozích let .. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • Bertrand Bonello vyšel ve svém filmu Nevěstinec z práce francouzské historičky a filosofky Laure Adler (Les maisons closes 1830-1930), z něhož mohl čerpat skutečné příběhy o tehdejších prostitutkách, o jejich klientech a o fungování těchto domů, které byly zároveň společenským místem. [Zdroj: Artcam] (Krouťák)
  • Ve 12. minutě můžeme spatřit obraz„ Danae And The Shower Of Gold“ (cca 1908) autora Leona Francoise Comerrea (1850–1916), zároveň jde o chybu, jelikož se film odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
  • Když se na 27. minutě bordelmamá Marie-France (Noémie Lvovsky) ptá nově přijímané holčiny Pauline Deshaies (Iliana Zabeth) jestli má nějaké jizvy, Pauline odpoví že ne, ale následně při vysvlečení si jde všimnout zřetelné jizvy po „slepáku“. (Petsuchos)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno