Senna

Každý slovenský športový fanúšik si pri diskvalifikácii Ayrtona pri finále v roku 89 v Japonsku určite spomenie na prípad Martikán vs. Estanguet na LOH v Aténach a francúzsku diplomaciu. Je mi z nich nanič. Pri pohľade na Sennu a Prosta je úplne jasné, kto bol z nich ten sympaťák, milovaný davmi. Bohvie prečo už dnes F1 nie je tým, čím bývala za čias rivality týchto dvoch pretekárov a bohvie prečo nie som schopný pri nej vydržať dlhšie, ako jeden okruh. Dokument o jej najslávnejšom pretekárovi, o jej zákulisí, o tom, ako dokáže byť občas smiešna a ako veľa dokáže znamenať pre národ, pre ktorý je víťazstvo v nej to jediné, čo ju dokáže emocionálne držať nad vodou, je naopak zážitkom neopakovateľným. Argentína mala Maradonu, Brazília Pelého a Sennu. Spoločne mali a majú ešte boha. Bez problémov by som zvládol aj režisérsky zostrih. (14.04.2013)

Je to jednoduché. Vždy jsem (ať už se jednalo o sport, či "obyčejný život") dával přednost emocím před "chladným, vykalkulovaným rozumem". Proto jsem např. v tenisu fandil A. Agassimu před P. Samprasem, nyní N. Djokovičovi (popř. R. Nadalovi) před R. Federerem, v lyžování držel palce italskému špageťákovi A. Tombovi, či přál Trautenberkovi (v nerovném boji) proti Krakonošovi, popř. chudákovi vlkovi proti zajícovi. Stejně tomu bylo i v případě živelného a emocemi zmítaného A. Senny před strojovým, přemýšlivým, do posledního okamžiku kalkulujícím A. Prostem. Přiznávám, že (možná) v případě tohoto snímku (dokumentu) A. Kapadii nebudu zcela objektivní, neboť A. Sennu považuju za posledního velkého jezdce F1-ček a vůbec nejlepšího jezdce všech dob (min "na mokru"). (Možná) mohly zaznít (být ukázány) více i temné stránky a negativní vlastnosti Ayrtona, ale co, tohle má být POCTA a nikoliv OBŽALOBA a nutno jedním dechem dodat..., tohle je KURVA Pocta s velkým P. Dokument Senna je vkusně namýchaným mixem (jak ze soukromého, tak převážně sportovního života) jednoho brazilského kluka (chlapa) co si (s)pnil klukovský sen, stal se ikonou, modlou pro svou zemi, ke ke které se vždy hrdě hlásil, propagoval ji a snažil se ji i pomoci (důkazem budiž jeho odkaz(y). Zejména je to potom dokument o jednom (ne)obyčejném chlapíkovi, co jentak mimochodem byl jedním z NEJlepších pilotů historie celé F1. p.s. co se samotného konce týče, (bez mučení přiznávám), slza ukápla. Snad bylo i Ayrtonovým osudem, aby právě jeho smrt byla tím milníkem (hybnou silou) pro mnohem větší zabezpečení pilotů a zejména kokpitů F1-ček. (09.09.2011)

Prvně jsem si říkal, co to je za blázna, co byl schopnej vyslat do světa skoro tříhodinový dokument z prostředí Formule1. Nakonec ale musím uznat, že ty tři hodiny měly smysl. Nádherně rozkryjí situaci ve Formuli1 na začátku devadesátejch let. Člověk si až říká, že odkojenej tou aktuální dobou, to snad není možné, aby to dříve ve Formuli1 byla až takováhle politika. Senna se jevil jako obrovský dobrák. A asi i byl, když jeho smrt oplakala celá Brazílie. Tenhle dokument vlastně neznal odpověď na negativní stránku Senny, ale ani mi to nevadilo. Podstatné bylo to, co ovládal a to, co opravdu zvládal, dokázal využít tak dokonale, jako dnešní jezdci nedokážou ani z daleka. Nejde ale jenom o Sennu. Jde i ostatní závodníky. Hlavně tedy o Alaina Prosta. Myslím si, že kdyby Senna celou svojí kariéru v F1 nebojoval proti politikaření a neoprávněnému vylepšování formulí, asi by se o něm tolik nemluvilo. Byl to takový ten typ člověka, co se rozhodl postavit proti systému a použít rozum nad penězi. Samozřejmě se to ne každému líbilo, jak to tak bývá. A za to zaslouží obrovský respekt. Takového člověka by potřebovala naše politika. Jenže takoví lidé se rodí zřejmě jednou za dekádu. (17.11.2013)

Neděle 1. května 2011. Dnes je tomu přesně sedmnáct let, kdy na závodním okruhu zemřel aktivní pilot formule 1. Neděle 1. května 1994 je datem, které zná každý fanoušek toho sportovního odvětví. Už to samo o sobě je významným ukazatelem, jak velikou osobností byl Ayrton Senna da Silva. Dokumentů o jeho životě, resp. spíše jeho kariéře a smrti, vznikla již spousta a většinou se od sebe nijak výrazně neodlišují. Věnují se zejména jeho soupeření s Alainem Prostem, úžasným výkonům, které podával na mokru a v neposlední řadě vlivu, který měl na brazilské spoluobčany. Kaspadiův příspěvek k tématu se schematicky od svých předchůdců nijak neodlišuje, přesto jde alespoň v některých momentech více do hloubky. Důvod je jasný, díky podpoře Sennovy rodiny a Bernie Ecclestona (vlastník komerčních práv F1) měl možnost prodrat se ohromnými archívy doposud nikdy neviděných záběrů. Pro fanoušky je tak jistě zajímavý náhled do jednání jezdců s FISA, pro nepamětníky pak určitě i osoba Jeana-Marie Balestreho. Celkově však snímek nepřináší k tématu příliš nových informací a nenabízí ani čerstvý pohled na Sennovu kariéru. Jen málokdy se nestaví k Sennovi nekriticky a spíše než hloubkovým studiem jeho kariéry a života připomíná Brazilcův pomníček, ba možná pomníček jedné nezapomenutelné etapy v historii formule 1. Není to nic překvapivého, spíše naopak. Přesto je však škoda, že autor nevyužil spousty archivních materiálů, aby ukázal i Sennovy méně známé stránky. Z filmové stránky se také nejedná o nic nového. Klasické spojení dobových záběrů s mluvícími hlavami, které je posléze či v průběhu (a někdy dost hloupě) komentují, graduje ke konci, kde Kaspadia znatelně tlačí na emoce. Všechna čest, samotná nehoda není rekonstrukcí, ale jasně a bez komentáře zachycuje situaci přesně tak jak se stala – jak jinak než z dobových materiálů. Jenže předchozí záběry jsou značně slzopudné. Senna několikrát mluví o tom, že kariéra je krátká, ale život ho čeká ještě dlouhý, polemizuje o svých plánech a říká, že ještě není čas umírat, protože je toho spousta co je ještě třeba prožít. Nedivím se, že Ron Dennis brečel. Jak už jsem uvedl, tohle není jen příběh Ayrtona Senny, ale zároveň jedné krásné etapy, na kterou se jen tak nezapomíná. (01.05.2011)

Precizně zvládnutý dokument, který i po zhlédnutí prodloužené verze, jenž čítá přes 160 minut, dodává náboj a chuť k opětovnému připomenutí kariéry tohoto výjimečného jezdce. Sennův životní příběh je zpracován s poměrně velkou dávkou dramatičnosti a napětí, čímž vzbuzuje zájem i u osob nepolíbených Formulí 1. Všechny části jsou zmapovány velice dobře a ještě lepší měrou jsou rozloženy, tak aby nezanechala hluchá místa. Špičkový dokument. /90%/ (30.07.2015)