Moje ségra má prima bráchu

Bill Hader a Kristen Wiig jsou sehrání ze společného účinkování v Saturday Night Live a jejich dynamika je jedním z klíčů k úspěchu tohoto snímku, neboť jsou jako sourozenci velmi přirození a příbuzenství jim bez problémů věříte. Samotný příběh poskytuje hercům bohatý materiál k vyniknutí a šikovně kombinuje osobní trable se sympatickým humorem, který nevytrhává z dojemnějších a těžších momentů, ale chytře je doplňuje a odlehčuje, když je to třeba. Moje ségra má prima bráchu je prima film, který nepřináší žánrovou revoluci, ale s žánrovými prvky pracuje velmi šikovně a jde o zajímavé a dojímavé pokoukání. (28.03.2018)

Řekl bych víc drama než komedie. Komedie, asi jako život je občas komedie. A co k tomu říct. Maggie a Milo jsou v hajzlu, jejich dětství stálo za hovno a to je rozebralo a znemožnilo jim žít normální životy. A spolu jim je občas líp a někdy hůř. A to je tak všechno, nikam se neposuneme, nic se nevyřeší, jen tak koukáme na jejich posraný životy a protože je hrají Bill a Kristen (a sekunduje jim parádní pohoďák Luke), dívá se na to fajn. Moje největší výtka teda je, že celej film trošku postrádá smysl a trošku za vlasy přitažený konec potom nechává hlavní postavy stát v podstatě na začátku. PS: ještě mě teď napadlo pěkný shrnutí - feel good deprese. (18.10.2018)

Tady se sešla skvělá herecká dvojice v roli sourozenců, kteří se odcizili, ale znovu si k sobě hledají cestu poté, co se on pokusil o sebevraždu a ona se to dověděla ve chvíli, kdy chtěla udělat to samé. Skvělé, přirozené herecké výkony, které vás strhnou a provedou vás tímhle dramatem, kde naděje umírá poslední. (11.12.2014)

Těžko definovat, jaká sorta diváků by ocenila schizofrenní drama o dvou narušených sourozencích, z nichž si každý přeje zemřít, ale každý zvolí jinou cestu do Dantova inferna. Obzvláště palčivým se stal fakt neatraktivity hlavní a všude oxidující herečky, jež by se spíše hodila do role dcery v proslulém Turínském koni, jež získal sošku Zlatého Jana Křtitele na každoročním filmovém festivalu v několika akrovém Vatikánu. 40% (31.12.2014)

Na rozdíl od podobně zaměřeného Just Before I Go je cítit větší snaha o přirozenost a nedořečenost, což dělá ze The Skeleton Twins mnohem uvěřitelnější nezávislárnu než zmíněný režijní debut Courteney Cox. Zásadním prvkem je i ústřední herecká dvojice. Wiig svojí polohou sice příliš nepřekvapuje (žena ve středních letech, která hledá, ale vlastně neví, co chce), zato Hader ano. Svým uměřeným a komplexním výkonem dokazuje, že zvládá i dramatické role. (10.03.2016)