Delikatesy

Delikatesy je delikátní postapokalyptická černá komedie, která oplývá takovou dávkou originality, že se to v dnešních dobách moc nevidí. Někdo tu psal něco o úletech, nepovedených experimentech, stesku po Amélii, ale to je docela chybka... Troufám si říct, že kdyby nebylo Delikates, nikdy se nebudeme rozplývat nad půvaby Amélie z Montmartru. Tento celovečerní debut dvojice Jeunet-Caro po své vizuální stránce i smyslem pro detail naprosto jasně předznamenává to, co se většině lidí na Amélii líbilo. Co na tom, že se film odehrává v jakési nespecifikované době, kde se lidi uchylují ke kanibalismu, pokoušejí se nemožným způsobem o sebevraždu a souloží sousedům do rytmu? :-) V tom je přece vtip tohoto filmu - absurdita, surreálnost, skvělá atmosféra, herci, kteří ze sebe vyšťaví všecko všecičko. Svělá zábava, u které jsem se za bříško popadal od začátku do konce! A co od komedie chtít víc? (02.05.2006)

No, tak tohle bylo zajímavé.. Zvláštní.. Ostatně jako většina Jeunetových filmů ;) Bohužel ale musím přiznat, že v tomto případě měla má pozornost poměrně klesající tendenci. První polovina filmu by byla jasných 5*, protože to bylo něco úchvatného. To prostředí, seznámení s postavami (z nichž si nevzpomínám na jedinou, která by se alespoň trochu blížila dnešnímu pojetí normálního člověka), seznámení s příběhem řezníka (ten byl mimochodem velmi zajímavý - skvělá postava, která byla opravdu úžasně zahraná!!!), jeho dcery a nového domovníka, v jehož roli se objevil můj oblíbený Dominique Pinon. Bylo to zajímavé a prostě skvělé... Bohužel se to v polovině filmu nějak zadrhlo a ke konci už to byly velmi slabé 4*, ne-li dokonce 3*.. Zachraňoval to jen (ač už ohraný, ale stejně stále zábavný) příběh paní sebevražedkyně, vražda tchýně, useknutá noha a vytopení celého domu. Jinak musím říct, že trogloté na mě nijak zvlášť nezapůsobili a rozhodně bych nečekala, že odbojáři budou tak hloupí a dětinští :D Pod 4* ovšem rozhodně nepůjdu, protože se mi to celkově prostě líbilo.. A závěrečná scéna s bolestí hlavy neměla chybu! :) (14.02.2012)

Paradna a neskutocne originalna postapo komedia s mnozstvom bizardnych postaviciek a ich mikropribehov odohravajuca sa v jednej bytovke v ktorej maju dostatok jedla aj napriek tomu, ze zvysok sveta hladuje. Odkial sa berie to jedlo a kam miznu novi podnajomnici? V centre filmu je zabavny sympatak Dominique Pinon a roztomila Marie-Laure Dougnac medzi ktorymi to iskri hned od zaciatku. Z ostatnych postav vyzdvihnem este neskutocne sexy Karin Viard a chuderu, ktora sa snazi spachat samovrazdu na x spôsobov a zakazdym neuspesne. Film je plny ciernohumornych scen podanych v nadhernom vizualnom spracovani. Nechybaju ani hratky so zvukom, kedy su do rytmu nastrihane rôzne cinnosti postav a cele to tvorí zabavnu symfoniu. Ten film je neskutocne hravy, originalny a zabavny. 10/10. (23.01.2019)

Delikatesy nastartovaly kariéru režiséra Jeana Pierra Jeuneta a umožnily mu jednak získat zkušenosti v Hollywoodu natočením čtvrtého Vetřelce, jednak natočit svůj majstštyk, Amélii z Montmartru. Je to jeden z těch hravých, výtvarně nanejvýš zajímavých a přiměřeně provokativních snímků, které jsou obtížně zařaditelné a nadlouho utkví v paměti. Centrem dění je dům, který stojí opuštěný v šedivé, ponuré krajině zasažené katastrofou. V nezáviděníhodných podmínkách zde živoří většina obyvatel a snaží se sehnat kousek žvance. Řezník vlastnící krámek v přízemí je schopen čas od času nějaké maso obstarat, a stal se proto nikým nevoleným vládcem. Ovšem způsob získávání masa je poněkud diskutabilní. Dům je zajímavý ještě tím, že zde žádný domovník nikdy dlouho nevydrží. Nájemníci se jej snaží přilákat inzerátem s příznačným názvem Těžká doba. Jednou ale přijde domovník, který naruší apetit strávníků a všechno v domě obrátí vzhůru nohama... Tato inteligentní, obtížně žánrově zařaditelná komedie vznikala obtížně - celé čtyři roky (protože producenti projektu nevěřili) podle námětu Jeana-Pierra Jeuneta a spolurežiséra Marca Cara. Snímek je inspirovaný francouzským alternativním komiksem, oplývá elegantně naservírovanými gagy ve stylu toho nejčernějšího humoru a díky režijní rafinovanosti se film vyznačuje zvláštní atmosférou a nezaměnitelným osobitým rytmem. Zapamatováníhodná je například scéna se skřípající válendou, kde se odehrává cosi typického mezi mužem a ženou, nebo poetický koncert pro pilu a violoncello, kterým zamilovaný domovník vyznává své city. Chuťovkou jsou v tomto snímku už výtvarně vyšperkované titulky nebo výlety kamery sítí trubek a světlíků, které se groteskně podobají pokřiveným charakterům obyvatel domu. Bizardní postavy, které se vyskytují v tomto snímku, by dokázaly vyvést z rovnováhy nejednoho zkušeného psychiatra. Delikatesy jsou příkladem filmu, kde není důležitý děj, ale pocity, které vyvolává, a kdo se dokáže ponořit do jeho atmosféry a vychutnat si ji, bude nadmíru spokojen. Celkový dojem: 90 %. (04.01.2008)

Na první pohled jasný Jeunet, ačkoliv jde o počátky jeho tvorby. Poetický a zároveň dost drsný a čenohumorný (zkrátka bizarní) svět (činžák + kanál) retrobudoucnosti (i když by mohlo krásně jít o jakousi alternativní minulost a Pařížskou -Leningradskou- blokádu) je plný vychytaných audio-vizuálních nápadů a neustále baví i když příběh samotný za mnoho nestojí. (05.01.2014)