Milovaná

On ji chtěl jenom využít, ale ona chtěla být využívána dál. Nejspíš věřila, že když se dostane mezi tzv. lepší společnost, i lidé v ní budou lepší.... Alicia Vikander celý film vytáhla svým výkonem nejméně o jednu hvězdu nahoru, její Katarina každou chvíli mění výraz, jednou je naivní, plná očekávání, aby v příští vteřině byla zadupaná, nešťastná, doufající a každé hnutí mysli jí musíme věřit. Samotný film ale trochu nešťastně kazí začátek a konec, začátek proto, že holka, která to dělala ve městě s každým, bude pravděpodobně otrlejší a konec proto, že....měl skončit o chvíli dřív. Nevěřím totiž, že za daných okolností byl možný návrat. Když jednou vstoupíš do řeky, vždycky se namočíš. (29.05.2015)

Tohle, že je debut Alicie Vikander? Za mě dobrý, alespoň tady na rozdíl od současných filmů vypadá jako, že je opravdu ze Skandinávie. Jen si říkám, proč to herečky vždycky mají tak složitý a musí jít přes sexuální scény, aby ukázaly, co v nich je. Nebo se pletu a tento film je o něčem jiném? Jinak klasická skandinávská depina s psychiatričkou v hlavní roli. Je až fascinující, kolik sebevědomí Alicia před plátnem nabyla od této role... (13.04.2020)

Dechberoucí snímek. Odhodlání, jaké měla Katarina, by se mi taky hodilo a jít přes mrtvoly se asi vyplatí. Herecký výkon, jak hlavní představitelky, tak dirigenta bylo na nejvyšší možné úrovni a hlavně role byly zahrány přesvědčivě a reálně. Neuvěřitelnou hudbu, kterou posloucháte většinu stopáže, nebudu ani zmíňovat. Nepopsatelný zážitek. Bůh žehnej severské kinematografii. (14.11.2011)

Další příběh někoho, jenž se obklopuje losery, kteří v životě nic nedokázaly a ani o to nestojí, ona má však jiné cíle a představy, jiný hlad po poznání. Její matka je nespolehlivá, přítel ujíždí tak akorát na videohrách a sledování pokleslé televizní zábavy, spokojení se svými mizernými životy sledují, jak se dvacetiletá Katarina rozhodne udělat odbočku jinam. Po náhodném přijetí na pozici recepční v Göteborgské koncertní síni udělá mohutný krok do postele uznávaného dirigenta. Cesta k vnitřní svobodě je však bolavá a plná zákeřných pravidel. Sociální drama o prchavém štěstí představí na hubu padající Alicii Vikander, jenž je nejen jako bezdomovkyně, která poslouchá Rachmaninova i Mozarta a čte Kierkegaarda, naprosto přesvědčivá. Má to své mouchy, ale pozitiva jednoznačně převažují. (18.01.2015)

Příběh Till det som är vackert veskrze nemá tolik co do sebe - depresivní je jenom tak napůl, zato odcizený (stejně jako protagonistka sama) zcela kompletně. Po celou dobu dává divákovi titěrné indicie, aby v závěru stoprocentní silou udeřil, a vy si uvědomili, že dospěl vlastně v nevyhnutelnou pointu. To, co teprve film povyšuje na speciální úroveň, je špičkový výkon teprve 20leté Alicie Vikander. Její ztvárnění neobyčejně komplikované hlavní postavy bylo natolik přesvědčivé a osobité, že ihned stahuju veškeré její další snímky. --- Mimochodem Katarina v žádném případě není "Milovaná" (netuším, kde se zase vzal ten český překlad). Zato je krutě nespolečenská, dětinská, naivní, leč houževnatá; mlčelivá a přece vznětlivá; neznalá, ale zároveň vnímavá a učenlivá; snadno se dojme... no byla velká radost ji zkoumat, však si to zkuste sami. (12.03.2013)