Obsahy(1)
Záznam divadelního představení lyrikálu M. Horáčka s hudbou P. Hapky ze Státní opery Praha z listopadu 2010. Písňový text Michala Horáčka o 1600 verších s hudbou Petra Hapky na jevišti Státní opery Praha Kudykam je divadelní hra ve verších, které se dílem zpívají a dílem mluví: s trochou nadsázky „divadlo jedna báseň“. Děj je duchovní cestou hrdiny (Martin), jehož na počátku potkáváme v jeho pokojíku „Penziónu Svět“. Má se spokojit se svým „jistým“, anebo se vyklonit do nejistoty a do víru příležitostí i hrozeb, které správně tuší za dveřmi svého pokoje? Má následovat strýce, který se na takovou cestu kdysi údajně vydal a prý dospěl z pátého suterénu až kamsi nezměrně vysoko, možná až do přízemí? A má-li se k tomu odhodlat, bude vědět kudy a kam? Jakmile si Martin tu otázku položí, ocitne se tváří v tvář svému zhmotněnému přání v podobě Kudykama – ten se mu nabídne jako průvodce. Slíbí, že Martinovi bude podávat návrhy dalšího postupu, volbu konkrétních kroků nicméně ponechá na něm. Martin přitaká, a tak se stává žákem vskutku bizarního Mistra. Na cestě ho čeká mnoho překážek, největší boj ale musí svést sám se sebou... Hudební část představení je výtvorem skladatele Petra Hapky, přičemž instrumentaci a scénickou hudbu dostal na starost Ondřej Brzobohatý. Celkem zazní devatenáct písní. Část z nich – už úvodní V Penziónu Svět – vychází z předchozí spolupráce Michala Horáčka a Petra Hapky, většina je však nová; mezi novými šansony jsou klíčové tři: Hladiny, Tante cose da veder’ (oba Kudykam) a Havrani na sněhu (Martin). (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Kdo neviděl na vlastní kukadla a neslyšel na vlastní sluchadla třeba ve Státní opeře v Praze (tak jako já) ten nemůže plně vychutnat ani pochopit široký a hluboký rozměr tohoto projektu pánů Horáčka a Hapky. Když jako divák sedící v hledišti máte možnost ponořit se do pestrosti, myšlenek i snovosti a přitom stát nohama pevně na zeni, tnehle pocit vám divadelní záznam zprostředkuje jen částečně a dost okleštěně, ale i tak dávám maximální hodnocení, tohle představení si zaslouží respekt i smeknutý klobouk. 100% ()
Docela obyčejný muzikál, s nijak výjimečnou hudbou, hereckými výkony, kostýmy nebo peckami omračujícími publikum i mimo divadelní sál. Co ho dělá o něco odlišným od ostatních jsou ovšem docela zajímavé verše, jimiž se postavy vyjadřují i v mluvených pasážích i jakýsi pokus o hloubku příběhu skrze odkazy k hledání životní cesty a ke Kantovi. Jinak mě bohužel do děje nic moc nevtáhlo, ovšem přiznávám, že jedním z důvodů je určitě i ztráta kouzla i energie představení přenosem na televizní obrazovku. Snad i proto by bylo zajímavé zhlédnout muzikál naživo. ()
Nemohu nezmínit Ondru Brzobohatého, jehož hudební aranžmá je dokonalé. Úžasné představení, ne všichni mu však porozumí. Je lepší vidět na vlastní oči a to ještě k tomu velice záleží na hereckém obsazení. Člověk má po představení chuť začít něco dělat, přestat sedět doma na zadku, a snažit se najít cestu nahoru. Před pány Hapkou a Horáčkem smekám. ()
Hapku a Horáčka miluju a jejich songy, ze kterých se skládá toto představení, znám slovo od slova. Proto jsem taky v sedačce Státní opery byla v muzikálovém nebi - takže live za plnou palbu... Ale tady v TV se to Kudykamovo čaro někam vytratilo a já si jen říkám "Kudy kam to jako má jít?"... nějak to prostě nezapůsobilo. ()
MIluju většinu písniček Hapky a Horáčka a tak jsem na tohle "kusu" byla v divadle na předpremieře....Samozřejmě, že to bylo daleko silnější a navrch v roli Kudykama byl Vojta Dyk, který, ať se na mne pan Kassai nezlobí, byl daleko charismatičtější a zpívalo mu to o dost lépe.... Tady v televizi byla půlka kouzla pryč, jako při většině divadelních záznamů a zvlášť, když tam hrají velkou roli scénické "fígle".... Takže televizní záznam za ***, v divadle za **** ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama