poster

Priest

Drama

Velká Británie, 1994, 105 min

  • eLeR
    ****

    Priest je príbehom kňaza, ktorý sa ocitne akoby na rázcestí. Kňaza, v ktorom sa bijú všetky tie jeho pocity a potreby. Byť milovaný, milovať, pomáhať a byť tu pre druhých. Všetko vyrozprávané tak nejak rozumne, s citom, s vysvetlením a s dôrazom na známe "kto si bez viny, hoď prvý kameňom". Prvá polhodina bola veľmi fádna a ani to TV spracovanie tomu nepridalo, ale potom to bolo len lepšie. Herci zahrali naozaj výborne a musím spomenúť tri fantastické scény z filmu ... scéna s Lisinou matkou spolu so scénou kňaza pred krížom v jeho izbe a záverečná scéna v kostole ... fakt silné. (Filmová výzva 2015 - evulienka3)(11.9.2015)

  • jhrasko
    *****

    ..cesta nenápadného TV filmu do kín bola zaujímavá, film vyvolal (nielen) v Británii kopu nevole a pohoršenia. A pritom téma homosexuality je druhotná, ani zneužívanie v rodine nie je tak "alarmujúce" (hoc veľmi bolestivé) ako otázka dilemy, nemožnosti voľby, cesty menšieho zla, ktoré tí " správni" kňazi dnes a denne musia riešiť. Režisérka Antonia Bird si nasadila svojim debutom latku pekne vysoko. Výborný film ( písmenkami z imdb: INCREDIBLY MOVING ).(18.1.2009)

  • mad_ness
    *****

    War, famine, disaster. Milions slaughtering each other. With all these things on his mind, do you really think God gives a damn about what men do with their dicks? Krásna ostrovská klíma, začiatok ako zo sfilmovanej Agathy, fantastické výkony a štipka ich dokonalého humoru. S nadhľadom a otvorenou mysľou. Spokojnosť.(10.1.2015)

  • anniehall
    *****

    Malý, skromný, komorní zázrak. Ano, zázrak je to pravé slovo - už vzhledem k tématu. Rozhodně nečekejte nic šokujícího ani skandálního, čekjte nádherně dojemný a emotivní film prodchnutý človečenstvím s velkým Č. Všechny na první pohled dráždivé a zajímavé epizody, ze kterých je scénář poskládán, ustupují do pozadí před působivostí a upřímností, se kterými je natočen vnitřní duševní souboj hlavního hrdiny se sebou samým, se společenskými předsudky, s rigidností některých zkostnatělých institucí a hlavně s lidskou hloupostí a zlobou, které je bohužel kolem nás pořád víc, než je zdrávo. Že je to tak trochu boj s větrnými mlýny ani nemusím dodávat. Dodám jen, že takovou katarzi, jakou jsem prošel na konci tohoto filmu, jsem pekelně dlouho nezažil. Well, I cried. I cried and I couldn´t stop it. I cried over the human dullness, I cried how stubborn we can be. A přitom stačilo tak málo... Jen jedno upřímné objetí.(10.11.2009)

  • Aidan
    **

    Příběh mladého konzervativního homosexuálního kněze, staršího liberálního velice aktivně heterosexuálního kněze a ještě staršího bezictného asexuálního kněze, který režisérka pojala jako pamflet proti zlu celibátu a proti pokrytecké katolické sexuální morálce. A je to film hořce zlovolný, manipulativní, hněvivě protikřesťanský, po němž zůstává pachuť v srdci, ale který přesto nejsem sto šmahem hodit do odpadu, neboť mimoděk ukazuje několik modelů, jak neprožívat celibát a jak nežít kněžství, a nutí tak k zamyšlení. Svatý Augustin prohlásil, že hříšníka je třeba milovat, ale hřích nenávidět. Jeden z páterů ve filmu “The Priest”, muž laskavý a bodrý, milenku si vydržující, miluje s hříšníkem i hřích a jeho láska se tak stává falešnou. Sice je schopen vcítit se do slabostí druhých, jelikož vidí slabost svou, ale protože zároveň omlouvá a odmítá ji nazývat pravým jménem, přestává být schopen správně rozlišovat dobro a zlo i ve službě druhým. Jeho práce se pak omezí na sociální činnost a na politická kázání, v nichž se hovoří o povinnostech státu vůči člověku vice než o povinnostech člověka vůči Bohu. Jeho laskavá tolerance není skutečným milosrdenstvím. Jiný páter ve filmu představený – stařičký muž, který se obrnil proti lásce, jež je nebezpečná, zůstává sice věrný slibu čistoty, ale má tvrdé srdce a ve svém zlobném asketismu zjevně nenávidí s hříchem i hřísníky. Hlavní hrdina, mladý kaplan, pak zprvu chce být horlivý ve svém poslání, když se však jeho nadšení nesetká s okamžitou odezvou a když jeho duše nedostane potravu v podobě mnohých obrácených, ozve se v ní potlačený hlad po intimitě. Tu po nasycení volající prázdnotu, která měla patřit jen Bohu, zkusí nasytit lidským vztahem, navíc mimo meze normality. Jeho postava – byť tragická - je však ze všech představených kleriků nejzajímavější, protože skrz selhání, hanbu a veřejné pokoření nachází snad cestu k Bohu blíž – k Bohu, který nemiluje úspěšné a výkonné, ale hříšné, kteří si svou hříšnost přiznávají a zprostřed své bídy volají k Nebi. Film je však pokažen haldami planého, hloupého teologizování, jakož i svou tendenčností. Schází tu postava kněze normálního, natož svatého, a nevěřící člověk po zhlédnutí takového snímku musí nabýt dojmu, že katolická církev je banda podivínů se sexuálními problémy a kněží, že jsou lidé, kteří celibát buď stejně nežijí, anebo si jej zvolili z pochybných důvodů, neboť jsou k manželství stejně nezpůsobilí. Raději bych viděl film, který tyto obecné předsudky – v lidech hluboce zakořeněné a médii pravidelně přiživované - spíš vyvrací, než potvrzuje.(31.8.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace