Představ si

Nezávislý artový snímek s pastelovými barvami a místy podle mě bez výčitek označitelný jako "poetický". Celá atmosféra i vrhnutí do děje mě zpočátku poměrně překvapilo a přiznávám, že mi to úplně nesedlo. Jak se začal vyvíjet děj, tak jsem se začala bavit i já, ale zase nemůžu říct, že by mě to nějak okouzlilo. To co film řeší je nepochybně neotřelé, možná pro někoho kontroverzní a určitě citlivé téma. Je to ten typ filmu, kde je jedna ústřední myšlenka...nic víc. Podle mě se úplně nepodařilo naplnit celý potenciál toho námětu. Možná by celé hlubokomyslné poselství bylo "schůdnější"kdyby se ubralo těch poetických momentů a přidalo na ději, protože takhle to na mě působilo místy lehce prázdně. Nepochopte mě špatně, nechci říct, že by film neměl co říct, jen že se v tom pomalém uvlečeném tempu (zase nic proti tempu samotnému, u některých filmů je to to pravé) utápí postupně i to něco, co by stálo za pozornost....Pokud se něco povedlo, tak přiblížení světa nevidomých divákovi, což byl pro mě poměrně silný zážitek. Možná bych měla film pojmout jen na základě toho a na celou tu "filozofii" co se tam oplétá okolo (a která je tak trochu nedotažená) se vykašlat, což mi ale úplně nejde a proto jsem si film neužila tak, jak bych mohla. Trochu silnější tři hvězdičky. (02.06.2015)

"Uvědom si, že jsi jinej a chovej se podle toho!" Imagine kontruje : "Nasrat!" Po pravdě tu onen svár mezi tzv. normálním a jiným světem není natolik výrazný. Představ si je spíš o hledání světla a naděje tam, kde se zdá, že zůstává jen tma a beznaděj. Střet mezi světem nevidomých a zrakem obdařených tu představuje zejména za všech okolností zodpovědný a pevně nohama na zemi stojící šéflékař. Jeho hlavním problémem však není obava o pacienty, ale vlastní mentální lenost či neschopnost alespoň se pokusit vcítit do svých svěřenců. A stává se tak symbolem onoho naprostého nepochopení, které mezi většinou tzv. normálních jedinců vládne. Krásný film , při němž máte občas pocit, že váš zrak je spíš přítěží. Za pět. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (21.06.2015)

V Lisabonu se architektonicky snoubí kachličky s oprýskanými zdmi. Léto plné hádanek není vidět, ale je cítit a slyšet ve vzduchu. Škola pro slepé zažívá nenásilný myšlenkový převrat v uších a nosech žáků, jejichž nový učitel je nabádá nenosit slepeckou hůl. Kontroverzní. Sžívání se mentora, potýkajícího se se stejným znevýhodněním jako jeho posluchači, není zadarmo a ani bez boje a riskování života za účelem dokázání vlastní pravdy. Hravý, ale neméně vážný snímek Jakimowského vás zavede do míst, kde je představivost důležitější než to, co se skutečně děje. Dokáže nahradit zastřené oči? (Filmové listy 2018) (09.08.2018)

Naprosto krásný, upřímný film, který s lehkostí a vtipností sobě vlastní vypráví příběh nevidomých, tak krásně, že jsem se s nimi okamžitě sžil. A nebylo to depresivní, jak by někoho mohlo napadnout. Spíš právě naopak. A nejenom příběh mi udělal obrovskou radost, i herci nemají chybu a atmosféra prosluněného Lisabonu to všechno krásně završuje. (08.08.2014)

Je na zamyslenie, prečo vzniká tak málo hraných filmov o nevidiacich, keď práve táto téma sa zdá byť pre filmovú reč ako stvorená. Sú totiž jedinou skupinou ľudí, ktorí nemôžu pozerať filmy. Z tohoto kontrastu by sa dalo vyťažiť mnoho. Imagine je film, ktorý nemá úmysel diváka deptať, iba priblížiť svet nevidiacich nám šťastnejším. Príjemné prímorské prostredie, kde spolu s postavami cítite na vlastnej koži svieži morský vánok. Je pozoruhodné, že taký prechod cez cestu môže byť oveľa vačšie adrenalínové dobrodružstvo, ako demoličné automobilové naháňačky v akčných filmoch. To nemyslím nijako ironicky, ale absolútne vážne. Možno to chcelo silnejší, melodramatickejší záver, ale na kopírovaní skutočného života nie je predsa vôbec nič zlé. A navyše sa dozvieme niečo málo ako o technických pomôckach pre nevidiacich, tak o spôsoboch ich orientácie v priestore, o ktorých som nemal ani páru. (27.10.2013)