Blue Bird
Modrý vták
Režie:
Gust Van Den BergheScénář:
Gust Van Den BergheKamera:
Hans Bruch Jr.Hudba:
Michelino BiscegliaObsahy(1)
Snímek Modrý pták je volně inspirován stejnojmennou divadelní hrou Maurice Maeterlincka. Také zde jsou hlavními hrdiny dvě malé děti, režisér filmu nicméně zasadil příběh do Afriky, konkrétně do Toga. Bafiokadié a jeho sestra Téné jednoho rána opouštějí svou vesničku ve snaze nalézt svého ztraceného modrého ptáka dříve, než skončí den. Na cestě však nacházejí mnohem více – setkají se tu se zemřelými prarodiči, musí bojovat proti duchovi lesa a dostanou několik neocenitelných rad od „šéfa rozkoše“. Během putování za dospělostí tak ztrácejí svého ptáka, ale získávají poznání. Neméně originální je zpracování tohoto vysoce stylizovaného snímku. Jeho magie a přitažlivost vycházejí z kombinace vizuální složky (snímek je uváděn ve formátu supercinemascope a zahalen do modré barvy) a hravého, bezprostředního, ale zároveň amatérského herectví obou dětí i ostatních hrdinů filmu. Van den Berghe ke snímku poznamenává: „Jeden den je jeden život.“ (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Rozhodně to není podívaná pro každého. Film nemá téměř žádný děj, ale mě se tohle velmi originálně pojaté, poetické dílko líbilo dost. Nejsem si zcela jistý, zda jsem plně pochopil autorovo poselství, avšak spontánní herecké výkony malých dětí, dlouhé pomalé záběry na africkou divočinu a místy dost drsný humor (smrt staré ženy) z Modrého ptáka dělají jasný tip pro milovníky netradičních snímků. ()
Buď je to geniální nebo odpad a já se pořád nemůžu rozhodnout. Dvě černošské děti (pěkně maminkou vykoupané) hledají modrého ptáčka, který jim utekl, potkávají mrtvé prarodiče (skvělá dědečkova píseň o tom, jak je všechno mrtvé), ještě nenarozené děti s rozkošnými čepičkami a tatínka vezoucího na motocyklu rakev (kterou použije dřív než čekal). To všechno je stále modré a neskutečně širokoúhlé. Občas jsem usínala, ale stejně to mělo takovou zvláštní (patrně modrou) náladu, která ve mně přetrvává a díky níž nemůžu celý film úplně zatratit, i když absolutně netuším, co tím chtěl autor říci. ()
no tak já nevím... proč toihle dávali do velkého sálu? dovedu si představit, že někdo i toho nezaklimbal, ale já to nebyla. Jedna hvězda za originální pojetí, jinak tedy nic pro normálního smrtelníka. Čas u tohohle filmu utíkal tak neskutečně pomalu, že bych to tak potřebovala před uzávěrkami, ale jinak na umření :( ()
Podobný filmový žánr putování zemí za poznáním mají třeba v íránské kinematografii, ale tam to alespoň mají uvěřitelně zpracované. Tady je obraz širokoúhlý jak pro Cineramu, vše snímáno přes modrý filtr, takže člověk má postapo pocity či že se to odehrává v zimě, náklaďák tam z levé strany obrazu do pravé přejíždí zpomaleně snad pět minut, a děti vždycky někam přijedou, pronesou nějaké moudro jako "Všichni ptáci odlétají.", potkají se s mrtvými prarodiči, nenarozenými dětmi (že tady někdo viděl tu ruskou pohádku?), zahrají si fotbal, dojdou k moři, a to, co šli celý den, najednou za minutku zvládnou zpátky, maminka je opět vykoupe (10 minut jako na začátku), složí prádlo (5 minut) a je kaněc filma. Nemám tenhle nicneříkající art stylu „diváku, vyber si, co chceš, sám nevím, co říkám“, nemám jej rád. ()
Pravděpodobně jde o intelektuální podobenství plné symbolů a odkazů. Ale já to považuju za vizuální a technický experiment, jenž má zásadní problém v tom, že se po 30 minutách stává nekonečným a neproberou vás ani řvoucí děti v sále. Gust to točil na 'ÜberScope," takže je to obraz široký jak zadek Haliny Pawlovské a celé přes modrý filtr, takže vám u titulků prostě "modrá je dobrá" bude vysloveně chybět. Samotné vyprávění z africké vesnice je dost schematické, plné různých symbolů (nenarozené děti, různí králové, modrý pták apod.) a neustále se opakujících dialogů, jenž dohromady zní jako dětská písnička. Klidně přiznám, že jsem dokázal pochopit takl 30% sdělení a film asi není určen primárně divákům jako já. Ale přesto si myslím, že vykašlat se na děj a vyprávění jen tvůrce uzavře ve škatulce nepřístupného a sám toho bude pak litovat... 30% ()
Reklama