Café

Aneb jak lidem vrazit něco křesťanských myšlenek, aniž by se ve filmu alespoň jednou neobjevila slova Bůh, Ježíš, Duch svatý nebo sv. Petr, ten klíčník, co hlídá u brány a zapisuje. Akorát že trochu podivně podaných myšlenek, někdy je to spíše taková interpretace, jak se sebeobětováním, tak se svobodnou vůlí, jsou to myšlenky jak z první třídy katechismus pro děti. Takhle zpětně mi pak nedávaly některé linie smysl, jako proč zrovna tyhle, a ne nějaké jiné?, a třeba linie s tou holkou z kina není nijak dokončená, postrádám smysl chlapa, co klíče od WC bere ubrouskem, nebo chlapa, který posledně na WC udělal nepořádek, čeho to asi tak mohou být alegorie či symboly, ale některé myšlenky docela ujdou (třeba že si žijeme vzdušné zámky, přejeme si nesmysly, ale skutečný život utíká kolem nás. Hodně mi to připomnělo Místo splněných přání (The Place), kde podobně podobný nápad trpí přesně stejnými neduhy. Ale snad časem tenhle nový trend příběhů z kaváren konečně vyšperkuje a vybrousí k lepší pointě a dokonalosti. A klidně to může být i příběh z pivnice nebo hospody. (06.11.2022)

Jedno zručné děvče si naprogramovalo svou vlastní indie verzi The Sims v prostředí útulné kavárny a my se spolu s ním dvě hoďky díváme, jak se její postavičky potloukají omezeným prostředím, navazují vztahy a užívají si míry svobodné vůle, jenž jim byla do vínku dána. Průměrná konverzačka ozvláštěná myšlenkou, která film vlastně nijak zvlášť neozvláštňuje :-) 50% (30.07.2013)

Částečně drama, ale dodal bych ještě "romanťák" a komedie. Moc pohodový, po formální stránce dobrý film, který má pro mě osobně jednu jedinou, ale o to podstatnější vadu; postavu Madeline Carroll a zní vyplývající fantasy/sci-fi složku. Jasně, čekal jsem ji, nic to však nemění na tom, že mi v Café ohromně vadila a zkazila výsledný dojem (k tomu ten možná pěkný, ale hodně hloupý konec). Trochu mě to mrzí, už kvůli mé oblíbenkyni Jennifer Love Hewitt, které jsem moc přál roli v lepším filmu. Jinak jsem byl spokojený, tahle kavárna se mi moc líbila a určitě bych do ní s chutí zašel, dal si kafe, vychutnal zdejší příjemnou, domáckou atmosféru a na vlastní oči pozoroval všechny její stálé návštěvníky (nejvíc asi tu dvojici filmových fanoušků, jejichž příběh zůstal jako jediný v podstatě nedořešený). (21.02.2012)

Komorní indie odehrávající se v útrobách menší kavárny na rohu ulice, jenž zachycuje několik po sobě jdoucích dní před jistou událostí, je založen na kvalitních dialozích a osudech různorodých návštěvníků podniku. Jejich mikropříběhy se dotýkají mnohých neduhů a podstatných témat dnešní společnosti, počínaje nevěrou či domácím násilím, přes (ne)zaměstnanost a konče distribucí drog, resp. kriminalitou. K tomu si přidejte ještě záhadu kolem neznámého majitele kavárny nebo nějakou tu love story. Oba baristé – Claire (Jennifer Love Hewitt) i Todd (Daniel Eric Gold) – tuto originální, možná však trochu přeplácanou (= tematicky přetíženou / s filmovými triky na hraně kýče), loď nenuceným způsobem přirozeně kormidlují. ~ Některému divákovi může přijít rušivý přítomný mysteriózní prvek, který je zde zastoupen díky postavě mladé dívky (Madeline Carroll). Osobní navigátor? (> Bůh?) Je veškeré dění reálné nebo virtuální? Jistou ireálnost podtrhuje i postava spisovatele, který sleduje jednající postavy z povzdálí. Ovládá jejich chování? Je některé dění v kavárně (např. tanec) jen jeho fantazií? Onen zvláštní zvrat na konci mi v podstatě nevadil, zvlášť když i v předchozím ději je přítomen jakýsi prvek nereálnosti a snovosti, takže proč to vše nezakončit optimisticky?! ~ Možná se ani já dostatečně neorientuji ve všech souvislostech fikčního světa filmu, ale myslím si, že stěžejní je: brát život coby hru, vyvarovat se pasivity a odevzdat se životu. Převzít zodpovědnost za svůj osud. (06.08.2012)

Drogy,domácí násilí, neznámý majitel kavárny, filmový páreček, vražda, pracovní pohovory..a to vše ve virtuálním (?)světě. Strašlivě podivný film, tedy co se týče té fantasy části filmu. Ta mi tam vůbec nesedla a popravdě nebýt jí, dám klidně plný počet, protože takhle pohodový film aby člověk pohledal. Po shlédnutí toužím po tom mít vlastní útulnou kavárnu, ve které by se zákazníci cítili jako doma. A kdo ví, třeba bych také byla anonymní majitelka:) Každopádně ten konec, kdy všechno zlé zvrátili, se mi vůbec nelíbil. Nebýt toho, tak jsem ohledně vraždy Claire vážně dojatá a zůstal by mi mnohem silnější dojem.Škoda. (27.07.2012)