Na dřeň

Vizuálně zajímavé, Marion Cottilard famózní, ovšem jinak mě tento snímek příliš neoslovil a na dřeň se mi opravdu nedostal. Některé emotivní scény zde působí až příliš nuceně, konec je totálně zbrklý a nevyužitý. Ali mi pak hlavně přišel naprosto nesympatický a jeho postava mě spíše iritovala, než abych se ji v tomhle emocionálním pekle snažil pochopit. Režie a bezchybná Marion to však v tom mírném nadprůměru přece jen udrží.70% (21.03.2013)

Mořská víla a bojovník. Voda a země. Poetická romance a sociální drama. Elipsovitě vyprávěný, roztěkanou kamerou snímaný úvod, během kterého jsou otázky více kladeny než zodpovídány, připomíná (i díky sledování vztahu otce a syna v krajní situaci) sociální dramata bratrů Dardennových. Nevíme, odkud nebo před kým Al a Sam utíkají, důležité je pro ně momentálně vyřešení základních existenčních problémů – mít co jíst, kde složit hlavu, a jak vydělat peníze. Hrdinův boj s okolním světem je od začátku vyhrocený z logiky jeho povahy, neboť život je pro Alaina synonymem pro zápas. Území sociálního dramatu Audiard neopouští ani v následujících minutách, pouze vyprávění ženským elementem obohacuje o další významové i náladové roviny. Životy Stéphanie a Alaina se doplňují s osudovou naléhavostí obrazně i obrazem (když po jejím neštěstí následuje střih na Ala, kterého zrovna míjí sanitka). Teprve společně tvoří jednoho člověka, jedno tělo (během milostných scén téměř doslova). Audiardova fascinace lidským tělem tady vyplývá ze stavu a povahy postav. Alain se brutálními bitkami a krátkodobými postelovými známostmi přesvědčuje o vlastní zmužilosti, o schopnosti čelit jako muž každodenní realitě. Jeho neustálá a sebedestruktivní potřeba bojovat vyznívá jako odmítání situace, do které jej postavení společenského outsidera uvrhlo. Současně je svou zarputilostí inspirací pro Stéphanii, jíž její nehoda prosmýčila od šoku a odmítání k rezignované depresi. On se světem bojuje, ona se před ním skrývá. Motivace pro jejich sblížení nejsou tak banální jako v romancích, kde láska vše podmiňuje i řeší. Aby dokázali vnímat nejen krutost, ale také krásu světa, musí přijmout sebe samé, naučit se přijímat porážky a žít s tím, co jim bylo dáno. Stejně jako Hanekeho Láska, reflektuje i Na dřeň současnou krizi mezilidských vztahů, když varuje před egoistickým bojem výhradně za sebe samého. Společný boj je možná náročnější, ale dává neocenitelný pocit, že někam patříme a pro někoho jsme. 75% (29.03.2013)

║Rozpočet €15,4milióna║Tržby USA $2,062,027║Tržby Celosvetovo $25,741,000║ Režisér Jacques Audiard nám ponúkne až nevšedne pojatú drámu ohobatenú s vizuálne silnými scénami, či prvkami desivých snových reflexných scén, scény pri ktorých mrazí ale spĺňajú svoj účel, čiže obohacujú a ucelujú podávaní civilný príbeh, ktorý divák dosť intenzívne prežíva spolu s hlavnými protagonistami. V hlavných úlohách sa zaskveli tradične skvelá neustále prekvapujúca herečka Marion Cotillard(Oscar za film Edith Piaf/2007), ktorá sa tento krát zhostila úlohy traumatizovanej invalidne postihnutej bývalej trénerky kosatiek ale aj nie moc známy Matthias Schoenaerts dokázal že podfarbenie postavy pouličného boxera zvláda priam excelentne. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2013) (08.09.2013)

Marion je naozaj úžasná herečka, pri ktorej Schoenaerts vyzerá ako hromotĺk a ešte mu aj napísali takú rolu debilka so svalmi. Ale inak ide o ťažký príbeh, dráma ako sa patrí, surovejšia, ale o to úprimnejšia. Odkaz, že človek môže žiť šťastný život aj s postihnutím a s Cotilardovej tvárou dokonca aj s láskou. A kamerové zábery pri rôznych tragédiách sú tu fakt premakané. (21.01.2019)

Jacques Audiard točí filmy s několikaletými odstupy a to se pak zásadně projevuje na výsledku. Vždy to stojí za to, jde vidět, že si dává pořádně záležet. Na dřeň jsem dlouho odkládal, věděl jsem, že na ten film potřebuji tu správnou náladu. A ta konečně přišla a jsem nadšený. Skvěle napsáno, skvěle zrežírováno, skvěle natočeno. A samozřejmě naprosto úžasně zahráno - u hereckých výkonů Marion Cotillard zažívám filmový orgasmus celkem často a tahle role musí být obsazena tou správnou komplexní herečkou jako je ona. A nepřekvapil mě ani suverénní výkon Matthiase Schoenaertse, jeho postavě je poskytnut možná největší prostor a on se toho zhostil parádně. Jemu doslova ta role sedí jako prdel na hrnec. Jeden z nejrealističtějších filmů, které jsem v poslední době viděl. (25.03.2020)