Tajemný

Ghosted mně zalezl pod kůži od prvních minut až do konce, kde si ty prstíky mohli opravdu odpustit, jak už tady píše sochoking. Výborná atmosféra, psychologie postav a dost dlouho jsem přemýšlela, kdo je tady vlastně ten "tajemný". Martina a Johna znám už z jiných rolí a tady jim sedly jak přišitý. Nevinně vyhlížející klučina Paul versus zasmušilý, ale když přišlo na věc, tak tvrďák Jack ve velmi náročné zkoušce, která graduje a jde hluboko pod povrch až v samém závěru, který byl mírně kách, ale já se vážně vůbec nenudila. Shrnuto a sečteno, tak z toho velkého množství vězeňských dramat, která jsem měla možnost vidět, tenhle řadím na ty horní špricle. (23.02.2015)

Hned na začátku mě zaujala kamera. Trochu jsem se bála, že to bude až moc alternativně pojaté, což by nemuselo sice být na škodu, ale přece jen mi to k tématu úplně nesedělo. Bála jsem se ale zbytečně, protože i když je kamera detailní a citlivá, tak neodvádí pozornost od příběhu. Dostalo se mi všeho, co mi tak nějak vlezlo na mysl po přečtení těch dvou vět tady v obsahu. Vzpomněla jsem si na R a na to jak mě film zklamal svou "neosobností", tak snad jen řeknu, že Ghosted mi to vynahrazuje. ----"There are no coincidences Jack, just fate."---- (12.02.2015)

Velmi slušné vězeňské drama s excelující ústřední dvojkou herců v podání Johna Lynche a Craiga Parkinsona. Martin Compston se tentokrát drží hodně zkrátka a herecky zde nemá v podstatě nijak extra co nabídnout. Nejspíš je to tím, jak byla jeho postava napsána, ale třeba oproti svému výkonu v Sweet Sixteen mi přišel takový... nevýrazný. Závěrečný zvrat je možná nečekaný, ale nijak mě nešokoval. Ghosted si drží standard, a v rámci kategorie "Prison movies" bych ho zařadila mezi průměr, až lehký nadprůměr. (16.01.2016)

Celovečerní debut Craiga Viveirose je nečekaně vyzrálý film. Na daný subžánr vězeňského dramatu je to překvapivě civilní a významově hluboký snímek s jemnou psychologickou drobnokresbou dvou ústředních postav. Poměrům v nápravných ústavech se Viveirosův film blíží asi nejvíce v daném subžánru (mám samozřejmě na mysli poměry v britských věznicích, ty americké na jedné či skandinávské na druhé straně se budou asi výrazněji lišit) a výborně napsaná dramatická složka spěje až v anticky působící vyvrcholení, Craig Viveiros je opravdu výjimečně nadaný scénárista i obstojný režisér, jeho čistě autorský film je kompaktní a vícevrstvý. Problém je trochu v tempu a pomalejšímu začátku, chvilkami se to trochu vleče, ovšem konec je opravdu nečekaný a velmi silný...nebýt pomalejšího tempa, je Tajemný jedním z nejlepších snímků v daném subžánru vůbec... (05.08.2017)

Já ti nevim. Ono to na mě působilo tak, že toho nováčka sice vojel Craig Parkinson (kterej mi tam mimochodem jako jedinej seděl), ale jako teplouš mi spíš připadal John Lynch. Ale jo, je mi jasný, co tím chtěl tvůrce říct, akorát se mu to podle mě nepovedlo tím správným způsobem. Vhled do britského vězení, hlavně s ohledem na sociální začlenění mezi ostatní trestané, božínku hlavně s ohledem na jejich pocity, no co to jako je? No a bohužel ten největší kiks, když promluví "náhoda"? To není náhoda, to je scénáristická neschopnost. Nemám rád filmové náhody. (28.06.2021)