Obsahy(1)
Statkář Dražický dostane od souseda Richarda Bora starou knihu, která ho zavede do tajemné Černé věže. Muž v ní nalezne alchymistickou laboratoř a mrtvolu neznámého muže. Ten má u sebe pergamen s návodem, podle kterého jej lze oživit. Dražický tak učiní a zjistí, že oživlý alchymista je jeho dávným předkem Ješkem Dražickým, který pracoval u dvora císaře Rudolfa II. Vítězství nad smrtí však přinese nečekané komplikace: probuzený návštěvník z dávných dob se totiž zamiluje do Dražického manželky Dagmar a chce ji získat pro sebe. O tu ostatně usiluje i soused Richard Bor... (Česká televize)
(více)Recenze (57)
Nesmírně zajímavý filmový počin, který (nejen) ze studijních důvodů určitě stojí za vidění. I když dnešní člověk na to samozřejmě kouká úplně jinýma očima než tehdejší diváci - na dnešní dobu je ten film samozřejmě tak trochu bezděčně směšný, roztomile pitomoučký a všechno, jenom ne napínavý (nebo nedejbože strašidelný), ale právě v tom je jeho kouzlo, v té jeho brakové estetice a velkých ambicích, na které tento výjimečný provorepublikový film aspiroval. Je to závan starých filmových časů, který má své nepopiratelné kouzlo a svérázné kvality - už samotná skutečnost, že ho stálo za to někomu restaurovat, aby bavil i současníky, o něčem vypovídá, a je to rozhodně záslužný počin. V kombinaci s živým hudebním doprovodem (s nímž jsem měl možnost film vidět) se jedná o výjimečný zážitek, který mohu každého správnému filmovému fandovi jen a jen doporučit - byl jsem z toho nadšený a hned si mě tento typ zážitkové projekce získal. Koukat na němý film s živou hudbou má podle mě velký potenciál a cítím, že se z toho stává silný trend, který se mi hodně líbí. ()
Film je o alchýmii, láske, o túžbe aj smrti. Čakal som, že príbeh bude temný a strašidelný, ale čakal som márne, lebo nedisponoval ani jednou z týchto zložiek. Dejová linka je trocha komplikovaná, lebo v niektorých scénkach som sa trocha strácal. Hudba ma tiež neoslovila. Čakal som od tohoto filmu oveľa väčšiu záživnosť, ale vobec to nesplnil. ()
Budem musieť ohodnotiť riadne oklieštenú, krátku verziu snímku a preto som vlastne sklamaný. Remeselne sa film ujal, jeho príbeh mi však nejako unikal ( zrejme z vyššie zmieneného dôvodu ). A tak si budem musieť počkať, kým sa mi niekde nenaskytne príležitosť vidieť celý, pôvodný snímok, aby som mohol hodnotenie a aj následný komentár predniesť v lepšom svetle. ()
Brakové fantastické horory příliš nemusím a pokud mne prakticky ničím po obsahové ani umělecké stránce neosloví, může mi být při jejich vnímání celku jedno, zda jde o kultovní film či dokonce přelomové dílo. Přehnané maskování a monstrózní líčení zúčastněných (zvláště Lamač), přehnaně afektovaní herci (zvláště Ondráková), tuctová braková zápletka... a teprve až na dně výčtu všech aspektů zajímavý fakt, že se jedná snad o vůbec první celovečerní žánrovku v domácí tvorbě. Film jsem zhlédl především z důvodu doplnit si přehled v historii čs. kinematografie. Jednou a dost. 40% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Velké zklamání. Čekal jsem tajuplnou mysteriózní zábavu, dostal jsem film, který snad musel působit zastarale i v době svého vzniku. Vůbec nemluvím o atmosféře, o napětí, po tom tam nebylo ani potuchy - ale zcela diletantská práce s kamerou a nesmyslné střihy zničily jakýkoli lepší dojem. Přitom to mohl být dobrý film: jednak touhou šílející "muž z temnot", jednak podobnou motivací veden soused Bor... dva padouši a kde nic, tu nic, potenciál velkej, naplnění minimální. A negativní korunu tomu nasadilo obsazení Anny Ondrákové. Místo femme fatale, jež ničila muže i napříč staletími, postavit před kameru buchtu z pekárny, to je kumšt. Být u toho veselejší hudba, mohla to být aspoň groteska. ()
Galerie (8)
Photo © 48. MFF Karlovy Vary
Zajímavosti (7)
- V roku 2013 bol film zreštaurovaný a doplnený o chýbajúcu štvrťhodinu. Do distribúcie sa tak prvýkrát po šesťdesiatich rokoch dostal v pôvodnej podobe, pretože od 50. rokov minulého storočia bol vďaka zámene filmových kotúčov uvádzaný neúplný a s prehádzaným poradím scén. (Raccoon.city)
- J. S. Kolára k Příchozímu z temnot inspirovala především láska k Pražskému studentu (1913) a k seriálu Homunculus (1916). Postava Vladimíra Majera byla do Příchozího z temnot dopsána podle postavy Olafa Fønsse. (NinadeL)
- Jeden z prvních našich filmů hraných v cizině. Pod názvem Redivivus byl uveden v Německu, Rakousku, Francii a Velké Británii. Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)
Reklama