Zimnice

Klasická pohlednice zobrazující svéráz jednoho národa očima příslušníka jiného, úplně odlišného. Tentokrát jde o Island, na který nedobrovolně přilétá mladý Japonec vykonat pohřební rituál na místě, kde zemřeli jeho rodiče. Občasné absurdity islandské mentality a kultury pobavily, ale jinak jde o chatrný soubor příliš mnoha příliš kratičkých a nicneříkajích situací. (13.04.2012)

Zvláštní a zajímavá road movie, kde se Hirato setkával s různými situacemi od sběratelky pohřbů, které objíždí fotit, country zastávky až třeba k poznání toho, co je Brennivin. Nezáviděla jsem mu jeho dlouhou cestu v té třeskuté zimě přes Island, ale jeho odhodlání splnit slib daný dědečkovi, pohřbít své rodiče tradičním japonským způsobem. Mrazivý, studený, ale lidsky teplý Island, kde je víc ovcí než lidí. Já bych to pak osobně vzala zkratkou na tu Havaj. (16.11.2015)

Máte i vy utkvělou představu, že z Islandu pocházejí téměř samé zvláštní, prapodivné a leckdy až tajemné a mystické věci? Vzpomeňme například jen islandskou divu Björk (TANEC V TEMNOTÁCH) či neméně nestandardní band Sigur Rós. Pokud tedy i vy trpíte touto utkvělou představou, pak tato road-movie vás v tomto pocitu ještě více utvrdí. Hlavní postava příběhu - Acuši Hirata - se chystá na svou krátkou dovolenku. Sám by si tento čas přál strávit někde v teple, ale okolnosti jej nakonec dovedou na studený a mrazivý Island. A právě zde se odehrává série bizarních, neobvyklých, vtipných a groteskních situací, které se pro Acušiho samotného - a zprostředkovaně i pro filmového diváka - stávají cennou životní zkušeností. Fridrik Thor Fridriksson natočil skvělou road-movie. Navíc o to poutavější, že se odehrává na krásném a v mnohém tajemném Islandu. (11.09.2003)

Vlastně to byla obyčejná road movie s klasickým příběhem o cestě na jedno zvolené místo neznámou krajinou a různých setkání během této cesty. Ale díky prostředí zasněženého Islandu v zimě, navštíveného z pohledu cestujícího cizine, dýchala na mě Zimnice zároveň jistým neobyčejným kouzlem. Krásné naplnění jednoho cíle vycházejícího ze silného pouta... Fridriksson stejně jako v Dětech přírody tohle putování prodchnul podmanivou atmosférou s chvílemi až mysteriózním nádechem. Navíc mě potěšilo, že hodně atypické koprodukční spojení Islandu, Japonska a USA se tu plně odráží i na příběhu, protože Japonec zde cestuje po Islandu, setkává se mj. i s Američany a také se tu autenticky mluví více jazyky... a oceňuji to o to víc, jelikož mám občas pocit, že dnes už se filmové koprodukce podnikají často ryze z finančních důvodů, aniž by v nich příběh, prostředí nebo obsazení podobně mezinárodním charakterem oplývaly. [75%] (09.12.2022)

Fridrik Thor Frikriksson tymto natocil svoj suverenne najlepsi fiilm - o japonskom uradnikovi, ktory navstvivil Island, a riesi tu svojich rodicov. Obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film, k tomu nadherna, drsna, a dost surova islandska priroda, rezisersky vycibrene. Nie je tu ani jeden strhujucejsi okamih, skor nieco pre artove hnedopichy : 100 % (21.11.2017)