Montevideo, vidimo se!

My máme svůj Řím 1934, Jugoslávci resp. Srbové Montevideo 1930. Stejně jako my proti Italům ani oni neměli tehdy proti domácím šanci a určitě to nebylo tím, že by byli horší fotbalisté. Pokračování příhod srbských zlatých hochů se mi líbilo víc než první část a to především proto, že se víc točilo kolem fotbalu jako takového. Dnešním primadonám by určitě neškodilo vyzkoušet si podmínky, jaké měla řada fotbalových mužstev na úsvitu světových turnajů. Třeba by se mnozí z nich z té diskotéky konečně probrali. Vedle toho zaujme i pár vtipných scén, celkem solidně nasnímané zápasy a zjištění, že FIFA byla zkorumpovaná už tehdy. Rýpalové budou mít určitě výhrady k faktografickým chybám, ale vem to čert. Mě se to líbilo. 80% (24.01.2015)

Fotbalovější pokračování, možná o trošku lepšího prvního dílu. Tentokrát se setkáváme na prvním oficiálním mistrovství světa, až v dalekém Montevideu. Dějová linie je předvídatelná a historicky podložená. Už v přístavu, po úmorné několikatýdenní cestě, je hrdým Jugoslávcům jasné, že vše není takové, jak si vysnili. Čeká na ně děda s papírovou cedulí, do hotelu jdou pěšky a samotný hotel, je spíš díra, než ubytovací zařízení. Přesto se to celé nakonec rozjede a i když nemá pomalu nikdo tucha, kde Jugoslávie, natož Srbsko, vůbec leží, tak svým umem a proháněním míče, svůj respekt Srbové najdou. A nebude se prohánět jenom balón, Tirke se "nečekané" zamiluje, ale k jeho smůle je zdejší temperament o trošku ostřejší, než ten na Balkáně :o) Každopádně jde ale o fotbal a toho je tady dost a dost a až na drobné faktické historické nesmyslnosti, se film drží faktů a jejich výklad, je věrný a poutavý. Jednoduše budete celé partě okolo Moši a Tierkeho fandit z celého srdce a ač působí alespoň zpočátku jako balíci z balíkova, tak si u vás své sympatie určitě najdou. Alespoň u mne to tak bylo. Možná bych trošku očesal stopáž, ta filmu ale v celkovém obraze zase tak neuškodila. Je to prostě balada, pro každé fotbalové srdce :o) Viděno jako 5 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (02.04.2015)

Ja som to vedel, že si to zamilujem a stalo sa. Príbeh založený na skutočnosti, kde sa trpko poškodila táto krásna hra a medzinárodná súťaž hneď na začiatku v neprospech krajiny, ktorú najprv odvrhli jej krajania z bratského národa, stálo proti nim šťastie a najmä nespravodlivosť, ktorá ich zrejme pripravila o historický úspech, podobne ako sa to hovorí o mojej krajine o približne štyri roky neskôr, čo máme zrejme tiež spoločné, no aj tak ľudia nezabudli, k nemu sa mi ťažko niečo dodáva, silné. Ľúbostný príbeh dopadol ako to často v živote chodí a popravde mne tam toho veľa nechýbalo okrem toho šťastnejšieho konca, ktorý zostal na vybojovanie pre nás, no aj tak sa na to môžeme s hrdosťou pozerať. Bolo to proste ako život, dobrodružstvo, zábava, problémy, chyby, veľa zaujímavostí, no prvoradé, že to zostalo niekde vo vnútri mňa. Aj keď tentokrát akože mimo Balkán, ale podstatou stále Balkán. Dôraz sa tu kládol na mnoho momentov, od sociálnych, cez spájanie ľudí rôznych odlišností, až po scénky, ktoré môj milovaný šport nahradili niečím väčším a dôležitejším. Dlhé čakanie ako na ďalšie majstrovstvá vo futbale, ale dnes už ako keby ani nebolo. Som zaň rád, užil som si to a mám z neho radosť, ďakujem zaň a raz možno znova vidimo se! (10.08.2014)

Přemýšlel jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem dal čtyři. Příběh sám o sobě je velmi zajímavý, film je dobře natočený, jen možná trochu zdlouhavý. Největším mínusem byl pro mě Armand Assante. Jeho postava mi přišla hrozně otravná a navíc mi přišlo, že neumí ani pořádně mluvit. Jeho části jsem měl bez titulků a špatně jsem mu rozuměl. Ale jinak se Srbsko za tento film, který poslalo do boje o Oscara, nemusí vůbec stydět. (24.09.2014)

Fotbal mám rád a o tomto příběhu jsem přitom vůbec nevěděl. Tvůrci ze Srbské repre udělali absolutní mazánky, které prostě musíte mít rádi. A to vlastně vůbec nevadí, že jste neviděli první díl, který vypráví o tom, jak se tato banda kluků na mistrovství světa v Montevideu vlastně dostala. Celý příběh tak začíná cestou na mistrovství světa, která ve třicátých letech musela být silně náročná. Líbilo se mi, jak tvůrci představili pár situací, které by se v současné době za žádných okolností nestaly. Třeba ten průser s dresy. Na druhou stranu právě tyto absurdní situace vytvořily humornou stránku celého filmu. A nekonečné narážky na Jugoslávii a drzý kecy toho Chorvata tomu jen a jen pomohly. Jediný problém jsem tedy nakonec měl snad jenom s délkou. Bejt to kratší, byl bych radši. Vše ale vynahradil závěr, kterej představuje snad nejhorší zařízlej zápas v dějinách FIFY. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (02.04.2015)