Život té druhé

Tak já to přiznám na rovinu, film se líbil. Myšlenka je sice jednoduchá, ovšem Juliette Binoche z ní vytřískala, co se dalo a spíš humorné pojetí režisérky Sylvie Testud mi dnes večer zkrátka sedlo. Od samotného momentu Mariina probuzení do amnesie mě příběh její znovunalezené mladistvosti chytl a nepustil (přestože to Juliette s tím diblíkováním občas opravdu přetáhla; například na lodi, ale omluvila jsem si to tím, že v alkoholovém opojení občas směšně blbne i lecjaká padesátnice). Pro pesimistu nejednoznačný konec ale potěšil (vzpomene si, odjede nakonec do Londýna - neodjede...?). Několikrát jsem se i od srdce zasmála, za mě tudíž spokojenost. Filmový debut ve stylu Sofiina Ztraceno v překladu to rozhodně (a zdaleka) není, ovšem do šedého průměru bych La Vie d'une autre neházela. (17.08.2013)

Mně se ten film líbil. Samozřejmě to byla fantazie, ale srozumitelná a z našeho reálného světa, žádná fantasy přiboudlina pana Tolkiena. Juliette Binocheovou mám rád, hrála vždy velice sympatické mladé ženy a je vidno, že i ve vyšším věku si stále zachovává glanc. Samotný příběh není přitom až tak důležitý, mnohem důležitější je, jestli jej divák bere jen jako nenucenou zábavu nebo je schopen zamyslit se sám nad sebou. Přdstavte si, že byste se jednoho dne v roce 1989 ščli vyspat a probudili se třeba v roce 2000, abychom nezacházeli příliš daleko. To by přece byl šok. (Já jsem třeba zůstal žít svojí povahou v roce 1989 stále a denně jsem konfrontován s věcmi, s kterými zásadně nesouhlasím... A to jsem na to měl třicet let). (28.03.2018)

Oficiálny text distribútora je preložený z angličtiny a tak je tu ponechaná chyba. Žena sa nezobudí o 10, ale až o 15 rokov neskôr. Tak to uvádzajú francúzske zdroje a tak to bolo aj vo filme. To len pre korektnosť. A inak dobrý nápad. Ako sa zorientovať v takejto situácii? Kým som sa za ten čas stal a som na to vôbec hrdý? Bolo toto mojou ambíciou? To sú otázky, ktoré musí riešiť hlavná postava veľmi dobre zahraná Juliette Binoche, ktorá je taká klasika a tentokrát to šlo aj bez vyzliekania. Komédia to však nie je, skôr taká romantická dráma. (19.11.2022)

Juliette Binoche je ten hlavní důvod, proč jsem setrval až do závěrečných titulků. Po stránce scénáře je nápad sice naprosto parádní, ale jakmile se Juliette probudila do rána s amnézií na krku a předtím jsem se nezasmál ani jednou, tak mi bylo jasné, jakým směrem film bude směřovat. Humor jsem v něm hledal popravdě marně, ale ta myšlenka, že se probudíte a bez udání důvodů si nepamatujete posledních deset let, čímž Vás to lidsky vrátí do myšlenek naprosto odlišných, mě hodně zaujala. Lidi názor opravdu mění a nepotřebuju k takovému zjištění zrovna Zemana, který by mě o tom měl přesvědčovat svým šíleným chováním. Radši se podívám na krásnou Juliette, které se kvůli tomu převrátil život a já měl alespoň důvod jí přát, aby jí to alespoň k něčemu dobré bylo. (24.03.2018)

Mám ráda výraznou hereckou osobnost Sylvii Testud. Moje zvědavost byla tedy na místě. Leč dostalo se mi příběhu nemastného neslaného, že ho ani má další oblíbená herečka Juliette Binoche nedokázala povýšit. Mám ráda příběhy uvěřitelné s přesahem. Zde jsem postrádala jakoukoliv logiku, nevyvolalo to ve mě ani znepokojení, ani otázky nebo emoce. (25.12.2016)