Renoir

Od životopisného filmu by som očakával viac ako stvárnenie umelca na sklonku jeho života a permanentné nahotiny Christy Théret, hoci je na čo sa pozerať. A nemyslím tým len tie obrazy. Inak film bez šťavy, nejakej energie, ako by to malo ostať len v toma artovom pojatí, kde počúvate šuchot štetca o plátno a cvrlikanie svrčkov, no dejovo je film vyprahnutý. (19.11.2022)

Vizuálna farbičková nádhera, odporúčam pozerať v čo najvyššom rozlíšení. Dejová linka síce miestami pokrivkávala a niektoré jej pasáže nudili, ale do veľkej miery všetko zachránila perfektná kamera a krásny obraz. Stačí sa len ním nechať unášať a vnímať všetku tú farbičkovú nádheru, prepracovanú do najmenších detailov. Ako aj sám maestro Renoir vo filme poznamenal - obraz netvoria ťahy štetcom, ale farby - tak toto tvrdenie platí aj pre tento snímok. Inak páčilo sa mi aj to, ako Renoir vysvetlil, prečo nemá rád čiernu farbu a okrem iného nahej Ch. Theret to veľmi pristalo :). 75/100 (18.08.2016)

Jako první budu pět chválu a to nečekaně na estetickou stránku věci. Ty nádherné odlesky slunce na kůži, tváři a ve vlasech... hra paprsků v listoví, trávě a hřejivé odlesky ve vodě.. to byl úplný světelný a prosvětlený orgasmus. Jedna z pravých podstat impresionismu - hra světla. Velmi povedený byl i záběr na ponoření štětce s barvou do sklenice vody... jak se barva rozpíjela ve vodě jako by žila svým vlastním životem. Co se týče pravdivosti filmu, tak když se to vezme kolem a kolem, je to založeno na pravdivých událostech, ale radši se v tom nechci moc šťourat, jestli ukazovaná díla sedí časově do období 1. světové války nebo ne.... jestli časově sedí ostatní skutečnosti a jestli tam v tu dobu mohly být tyto osoby... ale pro dobro filmu to nebudu řešit a budu tomu věřit (samozřejmě, že je to trochu přikreslené, aby z toho mohl být nedokumentární film). Líbilo se mi, že za modelku vybrali normální herečku, žádnou vychrtlinu, ono totiž takovou by Renoir nemaloval. Ale přesně takovou dcérku s bříškem a boky, i když na akty, jak jde vidět na jeho obrazech maloval dívky ještě plnějších tvarů (nevím, co je pravdy na tom, že by jim tloušťku přimalovával, jako to Andrée zmínila - že ji dělá vždy tlustou, ale zjistím, jak to ve skutečnosti bylo, dávám si to jako domácí úkol :D) Jinak ale vůbec ta Andrée aka Dédée byla pěkně vypočítavá. Taky nám tu bylo ukázáno pár technik Renoirem používaných jako nepoužívání černě - o čemž tu měl dlouhý monolog, o tazích štětci... ale jinak se z toho nečekaně vyklubalo od příjezdu Jeana milostné drama. Musím podotknout, že název je zvolen velmi chytře - pouze Renoir... protože ono to nebylo jen o Augustovi jako malíři ale i Jeanovi aneb co ho vedlo k režii filmů. Něco mezi 3 a 4* (opět)... je to pomalé, táhnoucí se.. ale vzhledem k té výtvarné stránce a poetičnosti, kdy má duše plesala, vítězí nad tím, že jsem se asi půlhodinu z filmu nudila. (15.12.2013)

Vizuálně krásné a zajímavé - ty barvy, provensálské slunce, moře a klima jižní Francie (jak rád bych se tam zase podíval!), ale příběh o ničem. Ve filmu se s trochou nadázky od začátku do konce nic nestalo. Ale jsem rád, že jsem si doplnil vzdělání (věděl jsem, že mezi malířem Renoirem a režisérem Renoirem je nějaká příbuznost, ale že to byl přímo jeho syn, to jsem nevěděl). (27.03.2013)

Ten letní větřík pohrávající si s listy stromů mě vždy dostane. Tenhle film, to jsou přímo vizuální orgie! Nejde o příběh, za ty dvě hodiny se toho moc neodehraje, ale obraz a atmosféra, ta mě absolutně odzbrojila. Pomalu plující kamera zachycuje nádherné azurové pobřeží a neskutečné odrazy slunce at už u stromů, řeky, věcí, či nádherného těla mladičké poslední múzy velkého malíře. Je to tak barevné a kouzelné, že mě to udržuje v němém úžasu. Hra světel a stínu je dokonalá, ta nádhera dýchá z každého záběru. A to vše dokresleno příjemnou hudbou. Velmi, velmi silný estetický zážitek!......."BOLEST ODCHÁZÍ......KRÁSA ZŮSTÁVÁ" (11.06.2014)