Režie:
Claude BerriScénář:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (více)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
Pocity vyvolané tímto filmem se hrozně těžko popisují. Film je potřeba vidět. Vše bylo naprosto úžasně zahráno. Do role Manon byla obsazena dostatečně půvabná herečka s nemalým hereckým talentem. Proč už dnes nevznikají filmy s takhle brutálně silnými příběhy. V tom filmu se skrývá tolik lidskosti. Přitom je to tak levné. Stačí jeden geniální nápad. Ta 5. hvězda opravdu poletuje opět hodně nízko. Film prakticky vykračuje v kolejích, které pevnou nohou vyšlapal díl předešlý. Začíná opět pomalu a poté už pouze graduje. Ze závěrečné scénky, ne že běhá, on ten mráz po zádech lítá. Horní hranice 4*. Něco mi říká, že ba pana Claude Berri si čas ještě někdy rozhodně udělám. ()
Drama jako řemen, Manon vyrostla do krásy a její půvab mocně zapůsobí i na Ugolina, bezhlavě se do ní zamiluje a zcela podlehne hlubokému citu. Láska ovšem není na pořadu dne, tou je pomsta za otce. Inu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.. Závěrečných 17 minut mi bolestně zkroutilo útroby.. Dopis, který zůstal bez odpovědi.. ()
Adaptace druhé části Pagnolovy knihy Živá voda. Opět výborné herecké výkony a skvělá režie. I atmosféra filmu konvenovala s knihou. Jen mi to tentokrát přišlo maličko "odfláknuté", jako by všichni až moc chvátali, aby už to měli po kupě, rychle do střižny a pak na plátno. No ale stejně je to velmi dobrý film a chuť vyrazit do Provence je při každém zhlédnutí hodně silná. ()
Po vynikajícím prvním díle druhý díl celkem zklamal. Resp. pro vás asi zklamáním nebude, a to za předpokladu, že vám postačí sdostatek záběrů na Manon, kterak s kozičkami skotačí po horách. Hrozí však rychlé vypěstování averze vůči zvonění jejich zvonečků a neustálého mečení, táhnoucího se celým filmem. Celý film se v podstatě nic neděje, akorát se jednou voda zastaví a pak zase pustí. Toť vše. Úplný závěr film dost zvedá, ale holt víc než na tři to nevytáhne... 60% ()
Není potřeba diskutovat o tom, že herecké výkony v tomto filmu patří k tomu nejvýraznějšímu, co tento film nabízí...kvalitativně se tomu blíží snad ještě režijní počin C. Berriho a krásné exteriéry. Samotný příběh však ničím neuhrane a závěrečné prozření není taky ničím, co by se ještě ve filmu neobjevilo. Jsou to krásné 3*, ale víc asi ne. ()
Galerie (35)
Photo © Radiotelevisione Italiana
Zajímavosti (4)
- Aby režisér Claude Berri motivoval Emmanuelle Béart k natočení scény, kde se koupe nahá, sám se svlékl a zaplaval si v řece. (ČSFD)
- Příběh byl původně vyprávěn ve stejnojmenném filmu z roku 1952, který napsal a režíroval Marcel Pagnol. Jeho počáteční stopáž přesahovala čtyři hodiny a studio ho drasticky zkrátilo. Zklamaný Pagnol předělal svůj scénář do dvou románů, na jejichž kopie o několik let později narazil Claude Berri v hotelovém pokoji. Příběh se mu líbil a rozhodl se jej adaptovat do dvou filmů. (ČSFD)
- Když Manon (Emmanuelle Béart) přijde na hřbitov (v čase cca 8:15), tak jeden z náhrobků spadne, jako kdyby tam byl jen postavený bez ukotvení. (Puxina)
Reklama