Byt

Je zajímavé, že americký remake "Miluj mě, prosím" má o 1% lepší hodnocení, než francouzský originál. Kdo by si to byl pomyslel. Jelikož jsem remake viděl již několikrát, byl jsem ochuzen o všechno to napětí, což je škoda. Co se tedy týče srovnání těchto dvou filmů, plus Bytu vidím určitě v hereckém obsazení hlavní trojice. I když mám Hartnetta poměrné ráth, tak Vincent Cassel je prostě charismatičtější i lepší herec. U psychotiček bych to taky viděl na vítězství Romane Bohringer (ale jen o ty její prsa :D). Největší rozdíl vidím v Lise, kde Diane Krueger mě moc nezaujala, kdežto Monica Bellucci je nejen výborná herečka, ale hlavně je neskutečně sexy a naprosto Vincenta chápu, že s ní během natáčení začal chodit. Naopak plusem Miluj mě prosím je lepší střih scén a přehlednost děje a konec. Ano, ptáte se, on napsal konec? Jistě, zde můžeme vidět nehollywoodský syrový, drsný a hodně nepředvídatelný konec, kdežto v druhém případě očekávaný Happy End. Když bych nevěděl, jak děj probíhá, taky bych se určitě přiklonil k první variantě, nicméně tím, že jsem to viděl již hodněkrát, tak nemůžu. Nemůžu hlavně z důvodu, že zdejší konec mi nepřijde moc logický (přece když je Lisa Maxova životní láska, vykašle se kvůli ní na cestu do Tokya a na svou přítelkyni, celou dobu ji hledá jak blázen a na poslední chvíli se na ní vykašle a dá přednost psychotičce, tak to zkrátka nemůžu pochopit, to prostě nedává smysl a korunu tomu dá tím, že nakonec neskončí ani s tou, ale se svou původní přítelkyní, takže je to sice nečekané, ale mě sem prostě více pasuje ten Happy End z amerického remaku, který je logickým vyústěním věcí, což u jiných romantických filmů není obvyklé). Takže suma sumárum, hodnotím Byt stejně jako remake s tím, že o to jedno procento víc dám Miluj mě, prosím. (29.04.2013)

Docela originálně zamotaný čtyřúhelník. Na prvním vrcholu je bláznivě zakoukaný Max, na druhém krásná Lisa, na třetím naivní (a nevýrazný) Jean-Philippe a na posledním až skoro psychopatická rozvracečka Alice - 17. 5. 2011 - 50% (28.05.2011)

Po stopách Moniky Belucci, tentokrát nevědomky na originál, ze kterého vyšel Wicker Park. Vincent Cassel je dobrej, ale to samé si o sobě zaslouží říct Josh Hartnett, ženy jsou v obou případech stejně tajemné a půvabné, jen ten Matthew Lillard je o poznání výraznější typ než Jean-Philippe Écoffey. Nemám rád remaky, ale nepoměr v počtu hlasů u originálů a americké kopie je zarážející. (05.10.2011)

Nejdřív stalkující Max uvíznutý v tenatech z Hitchcockových vláken a poté Talentovaná paní Ripleyová s o něco lépe seřízeným morálním kompasem. Milostný šestiúhelník v rozbité a následně smysluplně složené linearitě, hudba připomínající Základní instinkty Bernarda Herrmanna a nádechy lásky střídající výdechy krutosti. S remakem od McGuigana srovnatelné ve většině aspektů vyjma Vincenta Cassela, který buldozerem značky Charisma zaváží Joshíka zeminou.. (16.01.2023)

Myslím, že tady se to povedlo zamotat tak dobře, že člověk na konci plesá blahem, že to všechno pochopil a že to končí. Dějových zvratů je dostatek a navíc nás rejža drží podvědomě v napětí, takže se divák nenudí (i když jak vidím v příspěvcích, nudilo se dost lidí). Dle mého názoru se dá tento film považovat za klasiku žánru, pokud nějaký takový žánr existuje. Jakýkoli další komentář by už prozrazoval příliš. Je třeba vidět. Mně to bavilo hlavně způsobem zpracování. 90% P.S Zjistil jsem, že jsem americkou verzi viděl před pěti lety a nezaujala mne. (21.11.2012)