Stačka
Strike
Štrajk
Režie:
Sergej M. EjzenštejnKamera:
Eduard TisseVOD (1)
Obsahy(1)
První celovečerní film ruského autora Sergeje Ejzenštejna, odehrávající se těsně před bolševickou revolucí v roce 1905, zobrazuje stávku dělníků proti utlačovatelským šéfům továren. Když je dělník obviněn z krádeže strojního zařízení, spáchá sebevraždu a jeho spolupracovníci se vzbouří proti carskému režimu, který továrnu ovládá. Jak se stávka protahuje a vládní úředníci se ji čím dál zoufaleji snaží ukončit, jejich metody jednání se vzbouřenými dělníky jsou stále drsnější. Ve filmu Stávka dal Ejzenštejn naplno průchod své nespoutané fantazii a uplatnil zcela nové principy a technologie kinematografie. Je to také film, který zahájil slavný tandem režiséra Ejzenštejna a kameramana Eduarda Tisse. Společně pak natočili další skvělé filmy jako Křižník Potěmkin, Deset dní, které otřásly světem – Říjen a Alexandr Něvský. (Film Europe)
(více)Recenze (42)
Účelovo natočená ideologická agitka sa miestami potáca na hranici politickej grotesky, hoci to tak určite nebolo myslené. O charakteroch postáv sa vôbec nedá hovoriť, lebo vo vtedajšom kolektívnom poňatí hrdinu boli len dobrí pracujúci a zlí vykorisťovatelia, bezcitní kapitalisti s cigárami a cylindrami na hlavách, ktorí sú vykreslení ako to najhoršie na svete. Vzhľadom k politickej objednávke pri natočení tohto filmu to nemohlo dopadnúť inak. Po filmovej stránke sa jedná o určité experimentovanie s obrazom, skladba príbehu je miestami divoká a strih je kapitola sama o sebe. Ak sa potrebuje zvýšiť dynamika príbehu, tak je na najvyššej úrovni, ale pri bežných scénach sú viditeľné chyby, čo ma veľmi prekvapilo. Záverečné podrezanie kravy akoby symbolizovalo koniec stávky. Keďže sa jedná o Ejzenštejnov prvý celovečerný film, treba to brať ako rozbeh k sľubnej kariéry. To sa podarilo. ()
Jeden z nejdůležitějších filmů vůbec. Ejzenštejn byl průkopníkem nových druhů směru v dynamice filmu, jako např. montáž a střih, konflikty a rozpory, marxistická filozofie, vizuální kontrasty a konstruktivistická estetika. [8/10] (Goskino, Proletkult) (Němý čb. /// Produkce: Boris Mikhin /// Scénář: Grigorij Alexandrov-Mormoněnko, Sergej M. Ejzenštejn, Valerij Pletněv, Ilja Kravčukovskij /// Kamera: Vasilij Chvatov, Vladimir Popov, Eduard Tisse) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Hardcore komunisticko socialisticka propaganda. A kedze uz vieme, ze tento chory system uviedol vychodnu europu na 70 rokov do doby temna, nepozera sa na to prilis dobre (podobne ako na Riefenstahlovej filmy). Po filmarskej stranke je to ale opat dobova spicka. Nie sice tak uzasna ako October alebo Potemkin, no stale skvela. Samozrejme je to uplne epic a niektore sceny beru dych. 8/10 ()
Ze všech Ejznštejnových děl mě právě toto chytlo za srdce nejméně. Horší byl asi jen Alexandr Něvský. Jak mi nevadila agitka v Křižníku Potěmkin či Deseti dnech, které otřásly světem, tak tady je opravdu nepříjemná. Ale možná to tak působí jen na mě. První část je průměrná, druhá nudná a až závěr je zase strhující, jak jsme u tohoto režiséra zvyklí. Zejména příznivci zvířat si dvě minuty před koncem přijdou na své ;-) ()
Kino-pěst ve své čiré formě. Sergej Ejzenštejn se zde projevuje jakožto vůdce sovětské avantgardy a mistr montáže. Vykresluje zde pro něho typické kolektivní hrdinství a celý film ústí v krvavé potlačení dělnického povstání, který pomocí střihu přirovnává k masakrování dobytka, což je přirovnání více než příznačné. Vyprávění pouze pomocí obrazu je zde vskutku fascinující. Z historického hlediska nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Tenhle film je součástí filmových dějin a měl by ho vidět každý, kdo to s filmovým uměním myslí vážně. ()
Galerie (16)
Photo © Goskino
Reklama