To nejsem já, to je on!
C'est pas moi, c'est lui
It's Not Me, It's Him
It's Not Me, It's Him
Režie:
Pierre RichardKamera:
Claude AgostiniHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Aldo Maccione, Valérie Mairesse, Henri Garcin, Franck-Olivier Bonnet, Franca Valeri, Marcel Gassouk, Danielle Minazzoli, Louis Navarre (více)Obsahy(1)
Pierre (kdo jiný, než Pierre Richard) je nadaný scenárista, ale nedokáže se prosadit. Takže to, co vymyslí a napíše, podepíše svým jménem slavný Georges Vallier, který je nudný už na první pohled. Jen těžko by sám dokázal vymyslet jediný gag, na kterém založil svou slávu. V Paříži je právě známý italský herec Aldo Barazutti (kdo jiný, než Aldo Maccione) a shodou okolností se s Pierrem seznámí na jednom večírku. Pierre se mu představí jako Georges Vallier. Konec konců, proč ne. Vždyť Vallier je vlastně Pierre, který by bez něho neexistoval. Aldo je nadšen, navrhne slavnému scenáristovi, aby s ním odjel do Tunisu, kde by pro něj napsal film. Pierre netuší, že psaní scénáře je pouhou záminkou, aby mohl Aldo uniknout od své dominantní žárlivé italské manželky a strávit čtrnáct dní se svou milenkou. Než se naděje, ocitne se s Aldem a Valérií v jednom tuniském paláci obklopen pouští, dromedáry a… skutečným Georgesem Vallierem, který si pro svou dovolenou vybral právě stejný hotel. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Pierre Richard a Aldo Maccione po úspěchu filmu "Jsem nesmělý ale léčím se" opět spojili síly a vytvořili komediální dvojici, které však oproti zmíněnému snímku chybí to hlavní, a to je vtip. Bohužel většina gagů jsou provařené a nehumorné pokusy o něco, co prostě nefunguje. Tohle Pierrovi nevyšlo ani jako režisérovi a scénáristovi, ani jako herci. "Jsem nesmělý, ale léčím se" a "To já ne, to on" jsou jako nebe a dudy. Jako skalní fanoušek Pierra jsem zklamán. ()
Filmy, které si Richard sám napsal i sám zrežíroval, mají pořád tytéž nedostatky: film nedrží pohromadě, protože příběh tu slouží jen k pospojování různých scének a gagů, zatímco ideálně by tomu mělo být naopak: vtipy by měly vycházet z příběhu. Režie je dost těžkopádná a situační komika dost omšelá. ()
Pěkná smršť povedených gagů se řítí skoro celým filmem. Jenom pár momentů mi bylo trochu proti srsti, třeba fackování Anne Marie, a taky pobyt u nomádů mi už moc vtipný nepřipadal. Scéna psa s granátem to ale zase vyvážila. Většinou jsem se bavila velmi dobře, je to příjemná a milá komedie, co náladu nezkazí, ale pozvedne. ()
70%. Námět nejvíce připomíná film Hořčice mi stoupá do nosu, ale nakonec se odkloní jinam. Je to štěstí, protože vtipných situací zde zase až tak moc nenajdeme. Ale logiku to má, protože IMHO žádný z Richardových filmů, které dávají až nyní, na nás tak mocně nezapůsobí, i kdyby byl na 100%, zkrátka proto, že měl tu smůlu a nebyl distribuován už před rokem 1989. ()
Další Richardova komedie, která se k mým oblíbeným bohužel nezařadí, přestože potenciál měl veliký, z příběhu se určitě dala vytěžit hromada věcí. Herci jdou výteční, o tom nic, pár skvělých momentů se taky najde, Pierrova matka je například úplně dokonalá, ale ničím výjimečným tahle Richardova komedie neutkví, protože v ní nic výjimečného není. Pobavil jsem se sice, ale PR natočil mnohem lepší, ale i horší filmy, tenhle prostě stojí někde uprostřed a nijak extra nenadchne, ale rozhodně neurazí. Ačkoliv zábavnější je zejména první polovina, druhá má Tunis, pár skvělých záměn a Pierra ve skříni. 60%. ()
Reklama