Snílkové
On peut toujours rêver
One Can Always Dream
Režie:
Pierre RichardScénář:
Pierre RichardHudba:
Alain WisniakHrají:
Pierre Richard, Smaïn Fairouze, Edith Scob, Pierre Palmade, Jacques Seiler, Nathalie Auffret, Jacques Nolot, Véronique Genest, Marc Fayolle, Mouss Diouf (více)Obsahy(1)
Charles de Boilesve, tiskový a průmyslový magnát, je kvůli svému impériu přezdíván "Císař". Cítí se zcela osamocen uprostřed své snobské rodiny, která se mu již zcela odcizila. Charles se nemá rád, nedokáže se usmát a touží po jediném - přátelství, lidskosti a upřímnosti. Jednoho dne, když opět nedokáže odolat skryté mánii a jako kleptoman krade zboží ve velkém supermarketu, je přistižen in flagranti a veřejně zostuzen mladým arabem Rachidem Merzahouim, holičem ze Chatillonu. Ochranka samozřejmě "Císaře" ihned pustí a naopak si zchladí žáhu na Rachidovi. Osud dal tyto dva muže dohromady a Charles této výzvy uposlechne. Přitahuje ho Rachidova živelnost, energie a drzost. Pozve ho do svého světa, představí rodině, vezme ho do luxusních sportovních klubů, ale Rachid má v sobě příliš upřímnosti a sebeúcty. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Pierre Richard vytáhl z kumbálu Hračku, oprášil ji a udělal dospělejší. Jenomže i méně hravou a téměř bez vtipu. Tentokrát nebyl v roli koupené hračky, ale v roli kupujícího, bohatého průmyslníka. Sice i na svůj věk vypadal dost sexy, ale postavu, kterou hraje, nemůžu mít ráda. Zlý, chamtivý, manipulativní muž bez emocí a jeho obrácení se mě nijak nepřesvědčilo. Vyšla mi z toho na sílu natočená ne/komedie bez výraznějšího děje. Závěrečné opětovné setkání s původně koupeným kamarádem na hraní však trochu vtipu mělo – pomalý běh k sobě jak z romantického filmu. To byl gag. Ale asi jediný. SHRNUTÍ: K hračkám z dětství se většinou nejde vrátit. A i kdyby ano, už jsi zapomněl, jak si hrát. ()
Velmi zajímavý počin mistra Richarda. Roztržitého blondýna v tomto filmu nenajdete. Na úsměvných momentech se šetřilo. Samotný film nebyl špatný. Richard zahrál multimilionáře na cestě za jinými hodnotami taky dobře. Jenže ve filmu chyběl Richardův úsměv. Ten kouzelně bezelstný a upřimný smích prostě dělá z Richarda Richarda. ()
Polovinu filmu jsem se zdráhal uvěřit označením filmu za komedii. Teprve co dostane postava plešatého detektiva více prostoru začnou se dít věci, u kterých se člověk pobaví. Tento film je tedy nutno brát hlavně jako jakousi sebereflexi Pierre Richarda o tom jak bohužel všichni stárnem a né každý prožil svůj život tím co jej bavilo. Závěrečné opětovné shledání dvou přátel mě dokázalo náležitě zahřát. 50% ()
Tato filmová komedie nijak nevyniká. Znuděný vládce mnoha společností, sponzor většiny politických stran ovládá obrovské impérium. Přezdívají mu "Císař". Je znuděný, a tak si čas od času baví tím, že krade v jednom supermarketu. Tam se dostává do konfliktu a mladým Arabem - holičem. A další dějovou línií filmu jsou společné prožitky této dvojice. Komedie Snít můžeme vždycky není klasickou komedií, na kterou jsme u Richarda zvyklí. Jak už jsem psal v první větě tohoto komentáře. Tato komedie nijak nevyniká a patří k průměru. ()
No tak tohle je dost netradicni richardovka. Nenapada me vaznejsi Richardovo role, ale nutno rict, ze si s tim poradil velmi dobre. Jinak samotnej pribeh je zajimavej, ale nic originalniho a ten prerod nak zvlast dobre zvladnutej neni. Nicmene film prijemne odsejpa a nenudi, problem je, ze tu ale neni moc dobrejch vtipu, zasmal sem se asi ctyrikrat, pricemz si uz pamatuju jen super scenku s policajtama. Ale na dobry 3* to da. ()
Reklama