Nalevo od výtahu

Umím si tuhle komedii představit jako skvělé divadlo. Na prknech, co znamenají svět a se skvělými herci, by mohlo jít o velmi kvalitní podívanou. Tak kvalitní, jakou nám připravili autoři tohoto snímku. Pierre Richard těžil vždy hlavně z toho, že sám o sobě vypadal komediálně. K tomu přidal velký herecký talent a máme komedie, které díky němu stoupají o desítky procent. Myslím, že ani jeho kolegové se ale nemají za co stydět. Vzhledem k složitosti děje a hlavně dialogů se jedná o dost dobrý herecký koncert. Celé to tvoří de facto jednoduchou zápletku, zašmodrchanou ale takovým způsobem a do takové absurdity, že je to velká zábava. Maximum dávám jen díky jednomu záporu, který shledávám já. Je hodně vidět, jak některé dialogy chtěli scénárista vyšperkovat do absolutoria, ale někde zkrátka jeho třešnička na dortu tak vtipná není. Zkrátka, někdy by chtělo ubrat, jinde přidat. Ale já se bavil, nejen proto, že mám hlavního herce moc rád. Řeklo by se, že jeden byt, jedna chodba a dokola se opakující motiv žárlivosti nemůže stačit. Tihle mistři klasické francouzské komedie ale dokazují opak. A dělají to jak jinak než mistrovsky. (28.11.2016)

Po prichodu z nakupu clovek zapne tv. Prepina z nudy kanaly a najednou uvidi pierra richarda, trosku zpozorni. A najednou na soube pozoruje jak se dobre bavi. Pierre Richard exeluje svym komedialnim vystupem. I ostatni herci se mu znazi sekundovat. A musim priznat, ze se jim to dari. Na celem filmu me nejvic dostalo vysvetlovani policistum, ktera zbran je jaka. (30.09.2006)

Dveře si právem vysloužily své místo v titulcích. Přestože se gagy často opakují, neděje se tak bezúčelně. Pierre Richard už předtím ukázal, že tento typ role mu velmi dobře sedí a obě osudové ženy jsou velmi sympatické. Kromě hádky ke konci filmu je Nalevo od výtahu výborná komedie, která dokonale využívá malý prostor. (31.01.2013)

Poněkud jiný film s poněkud jiným Pierrem Richardem. Není zde za roztržité hovado, za nedošuka, který všechno poplete. Je respektovaná osobnost, umělec. Ale pořád je v něm trochu toho smolařství. Navíc totiž na sebe nestrhává pozornost jen Pierre Richard sám, ale skutečně každý jednotlivý herec této takřka inscenační komedie. Alfou omegou celého filmu jsou průvanem zavírané dveře jednoho podlaží činžovního domu v Paříži a především jejich majitelé. Roztodivný pár (mladá dívka a chorobně žárlivý starší muž) a nakonec zamilovaný výtvarník Richard, který vyčkává příchodu své femme fatale. Vše se pochopitelně natolik zkomplikuje, že životy zainteresovaných postav nebudou už nikdy tak jako dřív. Skvělá francouzská komedie, která dovede pobavit i po miliontém zhlédnutí. Kouzlo spočívá v detailu. Pokaždé se dovedu smát nějaké nově objevené maličkosti. Pro mne nejlepší film s Pierrem Richardem a klidně bych se nebál říct, že i moje nejoblíbenější francouzská komedie vůbec. (19.09.2011)

Humor pramenící z celé řady nedorozumění a těch nejneočekávanějších náhod a shod okolností skvěle osvěží nejen za dusných letních večerů. Konverzační komedie se vším, co k tomuto žánru patří – prostor ohraničený osmi stěnami dvou bytů, dvěma balkony oddělenými zákeřně tepanou mříží a jednou chodbou s rozpustile pomrkávajícími výtahovými tlačítky. Vypointované dialogy, které by určitě dokázaly rozeznít salvami smíchu i divadelní hlediště. No a v neposlední řadě výborné herecké výkony – bez nich by se ostatně tato veselohra podle docela jednoduchého scénáře mohla snadno zvrtnout v trapnou tragédii. (08.07.2012)