Fantozzi

Cekal jsme skutecne nejake zrozeni, cili sceny s narozenim Fantozziho, jeho nastupem do zamestnani atd., ale tohle je jen dalsi sled vice ci mene navazujicich scenek ze zivota pana ucetniho. Coz me trochu zamrzelo, ale neznamena to, ze bych se dobre nebavil. Skoda, ze jeho zenu hraje Liu Bosisio misto Vukotic, ale jsou si dost podobny. Taky je videt, ze se Villaggio teprve zahriva a nektery jeho uzasny gesta tu jeste nejsou. Na Malery to sice nema, ale je to povedena komedie s par skutecne skvelejma vtipama a slusnou hudbou. (20.03.2007)

Ugo Fantozzi (Paolo Villaggio), známý to účetní, zažívá první sadu příhod, které by se komukoliv jinému těžko přihodily. Ať už jde o nevšední večeři v japonské restauraci se slečnou Sylvaniovou, jeho tajnou láskou, či pokusy zhubnout... Z fleku bych mohl zkopírovat B!shopův komentář - taktéž jsem čekal nějaké začátky pana účetního, jak se vlastně stal účetním, seznámil se s manželkou, narodila se dcera, ale nic takového. I jako v pozdějších filmech jde jen o sled více či méně (a zde bohužel méně) vtipných scén, přičemž některé byly znovu a lépe (vtipněji) přetočeny a využity v pozdějších Malérech pana účetního 1 a 2 (např. ona odtučňovací kůra). I přes kritický komentář a dvouhvězdičkové hodnocení ale nemohu říct, že bych se nebavil - ale je to podobné jako s českými Kameňáky - člověk se párkrát zasměje, párkrát zastydí, a to je vše. Rozhodně si raději pustím Maléry a nebo Nástrahy velkoměsta... (08.07.2014)

Nu, obecně, ... co se týká všech Fantozzi, myslím, že tak nízké hodnocení vychází z toho, že se mnoho hodnotících cítí být v jeho roli (jako by se to stalo jim) a nedokáží být "nad věcí". Ano, souhlasím, že Fantozzi je blb k pohledání a mohlo by nám ho být líto. Ale takový je přece život. Smějme se tedy ne Fantozzimu, ale tomu co dělá. Vždyť je to přece jenom komedie. Pokud se setkáme s takovým člověkem ve skutečném životě, asi se smát nebudeme. To dá rozum a cit. Ne? (08.08.2008)

První setkání s panem účetním Ugem Fantozzim, jeho ženou Pinou, slečnou Silvániovou, účetním Filinim a dalšími. První nesmělé kroky vstřícnosti ke slečně Silvániové Fantozziho doslova a do písmena bolí. V tomto díle poznáme pana účetního dokonce jako fotbalistu, tenistu i lyžaře. Jestliže někomu během silvestrovských oslav zničí auto, kdo to asi bude ? (19.03.2011)

Sociálno kritická komédia, zmiešaná s absurditou a hrubozrnným humorom. Vlastne ide o pospájanie sledu scén, spojených postavou Fantozziho, jeho rodiny a práce v megafirme. Väčšina epizód nemá jasnú pointu. Vďaka nereálnosti a zvláštnej grotesknej nadsádzke konkrétnej situácie ju ani mať nemôže. Príbeh tak končí zväčša zatmievačkou aby ho vzápätí nahradil začiatok novej príhody. Sociálno kritický aspekt sa práve takto štrukturovanou absurditou a komunálne neškodnou satirou čiastočne oslabuje (ide napríklad o scény založené na tom, že komusi kydne na oblek mazľavé jedlo, Japonci v reštaurácii prísne kričia, nerozumejú hosťom). Základom komédie napriek spomenutým nedostatkom ostáva upozornenie na neľudský systém korporačnej fašistickej ideológie. Bežný zamestnanec v ňom neznamená nič a predsa je nútený obetovať všetok svoj pracovný a značnú časť súkromného času akciám firmy. Slabo platení kolegovia si vybíjajú frustráciu na sebe navzájom. Organizačné schémy firiem a inštitúcií sa vyznačujú viacstupňovým riadením s množstvom riaditeľov a šikanovaním. Typické je pochlebovanie nadriadeným v snahe postúpiť. Zrodenie pána účtovníka pranieruje tieto skutočnosti hyperbolickými komediálnymi situáciami ústiacimi do absurdných bláznivín. Škoda snahy byť groteskný za každú cenu, oslabuje sa ňou účinok inak trefne zvolenej satirickej témy. (07.04.2014)