Obsahy(1)
Politická satira patří k tradičním pilířům české kultury a Česká televize ji nabízí v silvestrovském vydání. Blonďatá bestie v blázinci rekapituluje rok 2012 a nebojí se žádných témat. Pořad si zábavnou formou hraje s myšlenkou, že i korupci lze léčit. Humor a la terapeutické sezení, kde se herci v roli politiků zpovídají za své činy, je zrcadlem, ve kterém se může odrazit kdekdo. Cílem však je, abychom se všichni odrazili do roku 2013 s úsměvem ve tváři. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
"Co to děláte, pane kolego?" - "Brousím srp." Zajímavá satira, kterou jsem viděl s ročním zpožděním, avšak nelituji. Je to docela povedené, Pavelka s parukou jako Rath, Pavelka s plnovousem jako John, psík Marek Dalík a další kousky. A zejména zajímavý nápad, že vyhlášené zloděje lze společnou terapií převychovat k normálnímu životu! Já se teda zasmál. Avšak "Ivánku, kamaráde..." bylo přece ještě o level výš. I tak docela zábava. ()
Všechno co se dalo podělat, se v pokračování původní Blonďaté bestie podělalo. Od zprznění geniální písničky "Nevinná," přes další nevtipné písničky po špatné a nefungující prostřihy kamsi na louku, kde si herci vesele skotačí, přičemž to nemá v ději jediného důvodu a působí esteticky asi stejně, jako přejetá plechovka od Rumunského piva zkřížená s čevapčiči, které bylo nezvěstné po dobu několika týdnů pod pohovkou. Bloďatá Bestie klesla, ze svěžího a ironického kabaretu se transformovala do zbytečného ždímání a prázdné snahy o politickou satiru. ()
Komunální satira na téma korupce s často až bolestivě laciným humorem. Jestli politická satira patří k pilířům české kultury, tak to se její stavba už brzy zhroutí... Korupci lze sice léčit, ale tímhle způsobem jistě ne. Takovou obhroublou lidovou satiru kdysi dělali Krampol se Šimkem, nicméně na vyšší herecké i obsahové úrovni. Tohle místy připomíná neslavné scénky Šimka s paní Bubílkovou. Celkový dojem: 35 %. ()
Rok dvoutisícídvanáctý byl na témata vhodná pro politickou satiru plodný jako právě ovulující cigánka. Pro obyčejné obyvatele naší země, kteří doposavad nebyli seznámeni s kouzlem proměny vína v hotovost, by se dalo říct „bohužel“, fanoušci týmu kolem režiséra Tomáše Svobody (tentokrát bez stardencující Barbory Polákové) a jejich politického kabaretu však mohou bouchnout šampaňské. Umělecká fikce uvězňující pány Béma, Bártu, Janouška a Škárku za zdi psychiatrické léčebny, nastavuje zrcadlo nejenom výše jmenovaným pánům, ale svůj odraz v ní bezesporu najdou i další postavičky našich luhů a hájů. A nám prostému lidu zbývá jen doufat, že následující rok neposkytne takové kvantum inspirace pro tvůrce trefně reagující na tuzemskou politickou scénu ………..asi ne, že?!?!? ()
Až Ondřej Pavelka vypiluje svoje schopnosti imitovat Ratha s Johnem, a až se diváci v hledišti přestanou smát tam, kde to není zrovna vtipné, a až se zredukuje trapnost, která tvořila určité procento, tak to bude ještě podařenější satira. Politická satira je vskutku jeden z nejvděčnějších "oborů", a tady lze ocenit, že tvůrci se nijak nezdráhali jít do politických kauz uplynulého roku s plným nasazením skutečných jmen politické scény, které postihla skandální provinění. Všichni to dost a bez servítek schytali, jak jsem už dlouho neviděl, a zřejmě dlouho se tímto stylem do toho nikdo další nepožene. Většinou hustá politická kávička, kterou si politici s chutí nevypijí, a určitě se ani na tohle nikdo z nich nepodívá. Osvěžující v prvé řadě, ale s výskytem výše zmíněných slabin, přesto podané s originalitou a humorem, který nikoho nešetří. Takže celkem působivá ždímačka provinilců s tím, že kouzelník Rath už tentokrát určitě přišel a to rovnou s kouzelnou krabicí, respektive schopností měnit víno na peníze. A to jsem byl hluboce přesvědčený, že jen Ježíš uměl měnit vodu ve víno. Rath to dotáhl mnohem dál. Mé hodnocení: 60% ()
Reklama