La Vénus à la fourrure
Wenus w futrze
Venuša v kožuchu
Venus in Fur
VOD (2)
Obsahy(1)
Deštivý pařížský podvečer, vylidněné ulice a zapadlé divadlo, kde celý den probíhaly zkoušky na hlavní roli Vandy v adaptaci slavné hry z 19. století Venuše v kožichu. Režisér Thomas už chce z divadla utéct, když v sále uvidí herečku Vandu, energickou, nebojácnou a velmi odhodlanou udělat pro hlavní roli naprosto cokoliv. Pro hlavní roli, do které se až záhadným způsobem perfektně hodí... Legendární režisér Roman Polanski převedl na filmové plátno stejnojmenný hit amerických divadelních scén Davida Ivese. V promyšlené a strhující hře sexuální přitažlivosti, dominance a submise excelují Emmanuelle Seigner a Mathieu Amalric. (Febiofest)
(více)Recenze (88)
Naprosto SKVĚLÉ, úžasné zpracování a naprosto dokonalá atmosféra divadel 19 století. Skvělý důkaz toho že na skvělý film stačí pouze dva herci v úžasném mysteriózním prostředí divadla zkoušející hru se sexuálním podtextem, zvláště když hlavní roli hraje taková Sexy bohyně jako je Emmanuelle Seigner. ()
Komorní drámou mi udělal velkou radost. Neviděl jsem moc filmů od Polanského, ale to, co jsem viděl, nestále moc za řeč, trochu bláznivé, patetické, nevhodné, asi kontroverzní, ale nic neznělo, jako tahle povedená taškařice. Na zkoušku přijde žena, která se hned vysvléká ze všech svršků: co teď. Nikdo nečeká, že se stane, co se stane, že režisér odhodí před naprosto svobodnou bytostí všechny své oblečky a tváře. Že někdo jako on, který má celý svůj svět pevně v otěžích, protože je tak perfektní, se změní v jakousi hračku přirozené geniality. Viva Polanski. Jako málo z režisérů zraje ve víno tak krásné, že si střihnu v této póze cokoli od něj i do budoucna. A co překlad? Krása nad krásu. Dnešní svět je vyhořelý počítačema a telefonama, to je další memento. Doporučuju. Pěkný den. ()
Oba hráli skvěle v tomhle divadelním kusu, vlastně to ani není film... ()
Uf, nuda - nuda - nuda. Takový ten mačo ego film, na který by se mohl rád podívat Radim Uzel a jemu podobní. Mě totálně minul, nechápu... ()
Pokud nic, tak oceníte rytmus toho filmu. Režisér a tajemná herečka (která vůbec herečkou není), sami dva v potemnělém divadle, zkoušejí adaptaci knihy von Sacher-Masocha. Výchozí situace, která je sama o sobě nejednoznačná: proč režisér, který je současně autor adaptace, sáhl zrovna po této látce? Jak moc sadomasochistická předloha rezonuje s jeho potlačenými představami ? A dokáže se herečka, která předlohu označuje za pornografii, vžít do role a pokud ano, jak se vyrovná s pokušením si režiséra skutečně podmanit? Film je fascinujícím dialogem o lásce, sexu, lžích, předstírání, zážitcích z dětství, přičemž hra se neustále prolíná se skutečností. Nic není pevné, hranice vztahu mezi mužem a ženou se každou minutou definují nově a dojde i na kompletní výměnu rolí. Je to zfilmované divadlo klasického střihu s krizí i katarzí, ale běží to nesmírně rychle, tělesnost obou protagonistů je hmatatelná, punčochy, kůže a kožichy jsou na dotyk. Subverzivní, perverzní, rafinovaný a nesmírně zábavný kus. ()
Co toto mělo být, to snad neví ani sám režisér. Nudná festivalová sr*čka pro filmové snoby. ()
Milostné škádlení neznámé dominantní ženy, inspirované starou perverzní knihou, tak jak to vidí Polanski. Dialogy celkem dobré. Hrají tu pouze dva herci a hrají co to jen jde (chemie funguje). Čím víc se dostáváme ke konci, tím je ale film podivnější (z konce mám smíšené pocity). ()