Ain't Them Bodies Saints

Inu, v nějaké jiné náladě bych se možná sama sebe ptala, jestli to s tou lyričností David Lowery trochu nepřehnal, protože mě film trochu přivedl k uvědomění, že mám mnohem raději prosté věci natočené prostě, protože tak vynikne jejich prostota a význam jim dodá divák sám, zatímco když se prostým věcem tvůrce snaží dodat enormní... řekněme důležitost neustálým zdůrazňováním toho, že prosté věci jsou krásné a tajemné a bůh ví co ještě, tak vyzní spíš naprázdno a nabubřele... Každopádně jsem při sledování měla tu správnou náladu a tak jsem si film užila, dokonce jsem kontemplovala i pět hvězdiček, ale kvůli tomu prostému nabubřelému dilematu nakonec asi určitě ne. Nicméně Keith Carradine zpívající k závěrečným titulkům mne dojal a skoro i rozbrečel. (09.01.2020)

Vizuálně famózní, herecky jisté, výstavbou děje problematické. Lowery navnadí fantastickou atmosférou a strhujícím úvodem, ale v druhé půlce už mu schází větší tah na bránu. Co ten film zachránilo a dovedlo ho do správného konce, je Ben Foster. Ze začátku typický příklad doplňkové vedlejší postavy bez výrazného zásahu do hlavního děje, později však (i díky Fosterovým hereckým kvalitám) zdaleka nejlépe vykreslená postava. Aint Them Bodies Saints dlouhou dobu nikam nesměřuje a nic neznamená, ale teprve s úderem závěrečných titulků jsem si uvědomil, jak moc to na mě ve finále zapůsobilo. Bezpochyby nedokonalý, kontemplativní film, který je třeba vychutnávat malými doušky a nehltat jako texaský t-bone steak. Ve Varech to není úplně snadné. 80% (KVIFF 2013) (04.07.2013)

Ain't Them Bodies Saints se hodně snaží, o tom není vůbec žádných pochyb, ale všechno tohle zůstává tak nějak v půlce cesty. Na tohle téma už jsem viděl poslední dobou dost podobné filmy, jako třeba Mude a potom hlavně Out of the Furnace a oba dva na mě nechaly mnohem větší dojem, což platí hlavně o hereckém obsazení, které mi tak nějak dvakrát nesedlo. Asi jsem na tenhle film neměl tu správnou náladu. (28.05.2014)

To se takhle setkala otravná donekonečna se opakující hudba, voskový hlavní hrdina s prázdným výrazem v očích, hlavní hrdinka, co čte pořád dokola jednu dětskou knížku a řeší životní dilema, děda "hodný/zlý (zaškrtněte) mafián" a Loweryho nadšení pro Bonnie a Clydea a vznikl nepřesvědčivý film se spoustou narativních hlušin. Doufala jsem, že hlavního hrdinu odkrouhnou ti s křivýma zubama a že to udělají rychle. Ve zkratce: žužlání párátka v komorním, podpultovém a značně nezajímavém (ačkoliv rádoby jímavém) stylu. (02.07.2013)

Keitha Carradina bych mohl jenom poslouchat, protože ten chlap má naprosto skvělý hlas. Na druhou stranu by to chtělo, abych ho mohl poslouchat v něčem, co stojí za to. Snímek "Ain't Them Bodies Saints" si hraje na umělecký, jak už bylo několikrát řečeno, jde ve stopách Malicka, a jede si svou jednu rovinu, kde vlastně nejsou žádné zvraty. S prominutím, ale na tohle jim kašlu. Pokud se to někomu líbí, tak ať, ale pro mě jsou tohle jen prázdné snímky, které se za "uměleckost" snaží skrýt to, že o ničem nejsou. (27.11.2013)