Režie:
Roberto AndòKamera:
Maurizio CalvesiHrají:
Toni Servillo, Valerio Mastandrea, Valeria Bruni Tedeschi, Anna Bonaiuto, Michela Cescon, Gianrico Tedeschi, Judith Davis, Brice Fournier, Andrea Renzi (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Enrico Olivieri, předseda nejsilnější politické strany, je na pokraji krize. Preference jeho strany stále klesají a volby se nezadržitelně blíží. Jedné noci však Olivieri zmizí. Ve společenských a stranických kruzích se rychle šíří fámy a dohady a šedá eminence, Andrea Bottini, usilovně přemýšlí, jak situaci zachránit. V jeho hlavě se tak zrodí šílený a hazardní plán – podsunout veřejnosti Olivieriho bratra – dvojče. Důvtipný filozof, který trpí bipolární depresí, je však pravým opakem svého bratra. Poetické a srozumitelné vyjadřování, žoviální přístup k lidem a rozesmátá tvář jsou klíčem ke strmému vzestupu preferencí strany. Nebývalý obdiv a popularitu politika však kdosi ze zákulisí sleduje a vyčkává... (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (74)
Toni Servillo je tak zajímavým hercem, že vás snímek "Ať žije svoboda" bude bavit, i když se z tohoto tématu a celkového pojetí politické kritiky prostřednictvím dvojníka, dalo vytřískat o dost víc. Přesto je to docela chytrá komedie o tom, že politika je vlastně svinstvo, ale dají se s ní dělat opravdu divy. ()
Otrepaná komediálna zápletka výmeny dvoch chlapíkov na pozícii jedného z nich tu rozhodne nie je prerozprávaná prvoplánovou situačno-komickou formou. Čo ale automaticky neznamená že ide o umenie. Ando nie je Tornatore alebo Sorrentino a nakrútil niečo na rozhraní kina a televízneho filmu. Našťastie má ale k dispozícii Toniho Servilla, ktorý zahrá dokonale úplne všetko a vždy ide na plné pecky. Asi ani komentáre k tomu, ako je Taliansko skorumpované a politika špinavá hra, špeciálne Talianov šokovať nebudú a Slovákov a Čechov už vôbec nie. Na druhú stranu celkom fungujú paralely medzi umením filmu a politiky klamať a jednotlivé vzťahy oboch pánov so svojim okolím. ()
Pan režisér umí točit a umí si i vybrat herce. Ano, příběh sám o sobě není ničím objevným a nedávno jsem viděla Diktátora, který je pochopitelně žánrově z jiného soudku, ale obsahově už nikoliv. Promítání slušeno velké plátno Velkého sálu hotelu Terminal, které dílu dodalo patřičnou důstojnost a přidanou hodnotu. ()
Pohodové a velmi chytře napsané drama s humorným nádechem, které nahlíží do zákulisí velké politiky, ale zároveň lehce paroduje politiky jako takové. Nedá se říci, že by Roberto Andó natočil něco, co tu ještě nebylo, navíc se ve filmu nachází spousty hluchých míst a v druhé půli to začne ztrácet tempo, ale to vše se dá odpustit díky skvělému Toni Servillovi, který si svoji dvojroli vyloženě užívá a já se díky tomu celkem dobře bavil. Moje hodnocení 65%. ()
Servillovi se podařila herecká etuda, když věrohodně a s vtipem vykreslil dvě naprosto odlišné figurky v podobných situacích ve stejném prostředí. Mastandrea a Bonaiuto mu solidně sekundují a volná místa Andó zručně vymaloval výjevy z italského politického zákulisí, které je stejné snad ve všech zemích. Zde je na něj ovšem pohlíženo i komicky a nevšedně, což dodává vážnému námětu na tolik potřebné lehkosti. Výsledkem je dobře natočená a příjemná dvojníkovská oddechovka pyšnící se kvaltními výkony hlavních představitelů a zdravým humorem. 10/10 [KVIFF 2013] ()
Reklama