Reklama

Reklama

Jednoho studeného večera uprostřed března se Barbu řítí ulicemi a překračuje povolenou rychlost. Vzápětí srazí malé dítě a chlapec krátce po nehodě umírá. Viníka čeká trest odnětí svobody od tří do patnácti let. Tehdy vstupuje na scénu Barbuho matka Cornelia, rozhodnutá zasáhnout a pomoci svému synovi vyhnout se vězení. Blahobytně zařízený byt – dílo známého architekta z vyšší společenské třídy Rumunska – zdobí police s nepřečtenými romány Herty Müllerové a dokresluje Corneliina kabelka, plná kreditních karet. Corneliina kampaň za záchranu svého apatického syna nezná hranic. Věří, že úplatky jsou tou správnou cestou, jak přesvědčit svědky, aby nesvědčili v neprospěch jejího syna. Dokonce i rodiče mrtvého dítěte se upokojí, když dostanou nějakou tu peněžní hotovost. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Recenze (72)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Rumuni opět potvrdili, že jim silná rodinná dramata jdou hodně slušně. Působí jinak, jak od Skandinávců, ale pořád si drží hodně slušný realistický základ. Tady v tomto případě je základ hodně drsný námět, který realisticky zachází do myšlení jak člověka, který způsobí neštěstí, tak především jeho matky, kolem které se to celé točí, a která je z celého filmu nejzajímavější. Tvůrci nic nenaznačují a přímo od podlahy rozjíždí psychologii postav tak, jako jsem ve filmu hodně dlouho neviděl. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KDYŽ UŽ JSTE SE DO TOHO VLOŽILI, TAK TO DOTÁHNĚTE DO KONCE.“ … ,, - NĚCO BYS MOHL UDĚLAT I TY. NE JENOM MY.…“ /// O tom, jak maminka s tatínkem tahali děťátko z průseru. To děťátko má – co já vím… přes čtyřicet a má je totálně v píči. A čím větší snahu ti dva vynakládaj, tím je jeho ochota spolupracovat menší a menší, až nakonec…. Takže sleduju myšlenkový pochody starý rašple, která má konexe a … to je asi tak všechno (prachy vole, ještě prachy má…). Neuvěřitelně toužím jí tak nějak z blízka (zoči voči) zařvat do ksichtu TY STARÁ BLBÁ PÍČO!, ale víte co - neudělám to. Je mi to totiž fuk. Teda dokuď mi nějakej takovejhle zmetek nesejme někoho bližního. Ale takhle přece naše společnost funguje. A film? Taková festivalová píčovina, která ví, co říká, ale styl vyprávění jde mimo můj koncertní sál (jako tvoje komentáře… hohohó, tak na to se podívám…). To takovej Major… ten si na nic nehrál, nemusím u něj přemejšlet, jestli zrovna tenhle záběr má bejt ten nezapomenutelnej, nebo jestli jsem neprosral monolog, kterej má vejít do dějin (kinematografie debile!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože sledovat důchodce je Velká nádhera. 2.) Vlastně ani nevím. 3.) Thx za titule ,,jives“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

. Poziția copilului je o dysfunkčním vztahu matky a syna, který v téhle hodně neobvyklé situaci vykrystalizoval ve velmi povedený finální závěr (i když mnozí mají možná jiný názor). Nejen, že nemám nejmenší výtku k celému zpracování, protože na mě celý příběh působil opravdu silně realisticky a přesvědčivě. Navíc celá ta ponurá atmosféra byla ovlivněna nejen kvalitními hereckými výkony, kde bych chtěla vyzdvihnout hlavně roli matky, ale i tím, že moje emoce od pohrdání, odsouzení, lítosti a empatie se celou dobu přelévaly a už z toho je patrné, že se Calinovi Peterovi Netzerovi tenhle snímek povedl na jedničku. Když vezmu ještě v úvahu ten fakt, že vídám většinou dramata odehrávající se spíš z prostředí oběti, tak tenhle pohled z trochu jiného úhlu je určitě hodný chvály. Zkrátka rumunská kinematografie mě velmi mile překvapila a určitě stojí za bližší prozkoumání. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„O co mě prosíte?“ - „Řekněte mi kolik“. - „Uvědomujete si, jak drsně to zní?“ - „Promiňte, měla jsem těžký den. Řeknu to jinak. Povězte mi, co by vás přimělo k tomu, abyste změnil výpověď?“ Když matka žehlí za syna to, co si sám nadrobil…Úvod byl docela nedivácký, chvíli mně trvalo, než jsem se zorientoval v postavách a jejich vzájemných vztazích. A fandit nebylo komu. Ale postupně film začal bavit, zajímalo mě, kam až matka zajde, a zda se syn „pochlapí“. Nakonec se to vyvinulo trochu jiným směrem, než jsem čekal, ale zklamání se nedostavilo, právě naopak. Pozice dítěte působí dost autenticky a je podpořená výbornými civilními hereckými výkony. A přestože film naráží i na klasické „ruka ruku myje“ upravené pro rumunské reálie, hlavním tématem je nefunkční vztah matky a syna. Řada scén se člověku vryje do paměti (upřímný rozhovor se snachou, setkání se svědkem, návštěva u pozůstalých atd.). Akorát otevřený konec mi nesedl, ačkoliv si člověk může leccos domyslet, i proto „jen“ silné 4*. Od Netzera budu chtít vidět i jeho další počiny. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Na Rumunech se mně líbí jak dokážou úsporně natáčet vynikající filmy. Zde se jedná o silný náměť, který rozehrává psychologii naprosto reálně působícícho vztahu matky a syna. Luminița Gheorghiu je ve své roli naprosto fámozní a její postava si mně vryla hodne pod kůži, ostatně jako celý nekomprisně natočený film. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (2)

  • Film byl v roce 2014 přihlášen do klání o Oskara za nejlepší cizojazyčný film jako reprezentant rumunské filmografie. (Hal_Moore)

Reklama

Reklama