Reklama

Reklama

Briliantová ruka

  • Sovětský svaz Brilliantovaja ruka (více)

Obsahy(1)

Semjon Gorbunkov je nenápadný úředníček a vzorný otec rodiny. Jeho život se nečekaně změní, když jednoho dne nastoupí na výletní loď do Orientu. Shodou okolností se zaplete do akce jedné zločinecké bandy, která jej omylem považuje za svého člena a do sádrového obvazu levé ruky mu ukryje sadu briliantů. Než se vše urovná, dojde v této excentrické veselohře s kriminální zápletkou k řadě intrik a omylů. Režisér Leonid Gajdaj ji pojednal s velkou komediální nápaditostí a smyslem pro parodickou nadsázku. Oporou mu byli všichni herečtí představitelé, zejména Jurij Nikulin v hlavní roli. V anketě o nejlepší ruskou komedii století (1995) získala Briliantová ruka na základě hlasování televizních diváků první místo. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

Thurin 

všechny recenze uživatele

Že komedie Leonida Gajdaje patří k divácky oblíbeným, dokazuje vítězství Briliantové ruky v soutěži o komedii století. Úředníček Gorbunkov se nechtěně připlete do pašování šperků. Celý film poté slouží jako návnada policie, aby mohla zločince chytit. ___ Briliantová ruka vykazuje několik podobných motivů jako další Gajdajova komedie Ivan Vasiljevič mění povolání. Hrdinové se do svých svízelných situací dostávají neúmyslně. Většina zábavných scén ústí v jednoduché groteskní gagy. V obou filmech také vystupuje správce domu či ulice, který hyperbolicky lpí na pravidlech více než na lidech - „Člověku se má věřit jen v krajním případě.“ A zapomenout nesmím ani na černou kočku, která se jako „černá nit“ proplétá oběma snímky. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl jako dítě a velmi se mi líbil skeč s torpédem pod hladinou a plavek zbaveným potápěčem, mafiánem. Pustil jsem si ho ze zvědavosti, plný skepticismu, jaká že to bude ale blbost. No ale je to velmi slušná komedie ala France s komunistickými hláškami. "Možná, že v Londýně je pes přítel člověka, ale u nás soudruhu je přítel člověka domovní správa!". "Jezdí taxíkem pro chleba, to není náš člověk a nežije z jednoho platu!". "Buď tě zabiju, nebo budeš žít z jednoho platu". Nejvíc mě ale pobavil dialog: "Až budete u nás na Sibiři....". Suma sumárum stupidní, zábavný a velmi odvážný film. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Námět vypůjčený zřejmě z francouzsko-italské komedie Smolař z roku 1965. Zábavné momenty, ale film ztrácí na tempu, jsou tam slabší místa. Přesto zábavná parodie. Pobavila mě babka v modrém šátku ala Milada Ježková i drobné vtípky, které lze vnímat jako kritiku systému. Je vidět, že uvolnění neminulo v 60. letech ani naše východní sousedy. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Bláznivá komédia na francúzsko-sovietsky spôsob, ktorá občas nemá hlavu ani pätu. Ale to asi k tomuto žánru patrí, takže to nie je výčitka. Skôr som mal problém v tom, že to až také zábavné nebolo. Najviac ma asi dostalo to rozdelenie na dve časti, ktoré bolo originálne, ale úplne zbytočné. –––– Když někdo příliš mnoho ví, tak nêkdy příliš brzo umře. –––– Já si myslím, že člověku se má věřit jenom v krajním případě! ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Jeden z vůbec nejpopulárnějších sovětských filmů, který jen v kinech Sovětského svazu vidělo více než 70 milionů diváků. Když se podíváte na Wikipedii najdete zde spoustu zlidovělých hlášek, interpretaci protisovětských poselství filmu a písní (výborná Песня про зайцев). Podobné popularitě se v Rusku těší i novější film Джентльмены удачи, který má i podobnou zápletku a bohužel i podobně ztrácí na zážitku, pokud nerozumíte rusky a jste odkázani jen na titulky. Myslím, že Бриллиантовая рука je ještě víc závislá na kontextu doby, spousta vtipů vychází z cesty do zahraničí a dobové sovětské reality (alkoholismus, vtip s Kolymou, „naši lidé nejezdí do pekárny taxíkem“, „domovní důvěrník, nejlepší přítel člověka“ a další), které nám už dnes tolik neříkají. ()

Zajímavosti (2)

  • Film byl dabován po vpádu spřátelených vojsk v roce 1968. Na základě rozhodnutí  FITESu odmítali herci jako protest dabovat sovětské filmy. Hlavní role mluvili „stávkokazové“. Dříve představitelé středních rolí přešli v tomto období na hlavní role, herci malých  přešli na střední role. Mezi dabéry se začali objevovat herci mimopražských divadel a dokonce dabovali i technici barrandovského dabingu. (sator)

Reklama

Reklama