Zahrada slov

This is too creepy. 15 a 27 rokov...Ako vážne? Mimo to, vizuálna stránka a schopnosť pracovať s príbehom cez obraz a strih je dôležitá a vždy zlepšuje dané dielo, ale potrebuje to mať aj hlbší scenár, väčšina anime by toto zvládla asi za jednu epizódu (resp. doslova polovičnú stopáž). Toto je moje prvé stretnutie s Makotom Šinkaiom, pretože si jeho produkciu podľa veľmi dobrých ohlasov šetrím na čas, keď to bude naprosto nezabudnuteľné. Ale možno som trochu všetko precenil. Dozvieme sa. (02.03.2018)

Kluk z neuspořádané rodiny, s fetišistickou úchylkou na dámské boty a dospělá žena, která už od rána nasává v parku. Co z toho může vzniknout? Překvapivě: velmi jemný, něžný vztah, který je i logickým vyústěním minulosti obou protagonistů. Reálné. Například v tom, že ne všechny bitky vyhraje ten spravedlivý, že ne všechno zlo je potrestáno a dokonce, že si často zlo ani nepřipustí, že je zlem a drze kráčí dál, zatímco hodný člověk musí snášet útrapy a ponížení. Přestože je snímek zdánlivě převážně o dešti a nenápadně rozvíjeném citu v jednom altánku, drží napětí i atmosféru. A já jako divák fandila oběma protagonistům a docela jsem chápala i ten prudký výbuch emocí v závěru. SHRNUTÍ: Věk není jenom číslo. Jsou to rozdílné zkušenosti, rozdílné nahlížení na svět, někdy i rozdílné hodnoty. Ale někdy, pouze zřídka, to vůbec neplatí. Otázkou je, jak dlouho to vydrží. Ale i kdyby jen chvíli, možná i ta stačí na trochu štěstí a vzájemné podory. (12.09.2019)

Na rozdíl od Mijazakiho a Takahaty jsem vždy považoval Šinkaie za... no, zkrátka za kýčaře. V tomto případě je jeho postava v sobě utopený filozof, poeta a řemeslník, vše v jednom balení, který rád chodí venku, když leje, a kreslí boty. Jako jo, kluk je sympaťák a femme fatale pohrávající si s lodičkou na špičce bosé nožky zamotá hlavu nejednomu divákovi, ale pořád je to málo uvěřitelné, jednoduché a... kýčovité. (20.04.2021)

Již od svého prvního kraťasu "Other Worlds" vlastně Makoto Šinkai opakovaně ztvárňuje v zásadě totožný příběh pouze pokaždé v jiném žánrovém rámci a se stále dokonalejší animací. V tomto ohledu je jeho nejnovější počin také vpravdě vyvrcholením jeho dosavadní kariéry. Především co do animace už Šinkaiova vlastnoručně rozvíjená technika dosáhla úrovně až fotografického hyperrealismu. Neskutečně propracované efekty měnícího se světla a počasí už působí jak (optickými či postprodukčními) filtry upravené záběry reálného prostředí. „Zahrada slov“ pak v této úchvatné formě přináší citlivou romanci o mnohoznačném vztahu do sebe uzavřeného studenta a mladé ženy, kterou potkává během deštivých dní v parku. Vyprávění se pak nese v klasickém Šinkaiově stylu přes potlačované emoce, hutné imprese obyčejných okamžiků a detaily každodennosti. Namísto předchozích filmů se ale tvůrce zcela zřekl fantaskních motivů a předkládá ryze civilní romanci. Snímek pak vykazuje překvapivě mnoho styčných bodů s neprávem méně známým filmem studia Ghibli "Whisper of the Heart" – od zaměření na rukodělné řemeslo, důkladné vykreslení lokální atmosféry reálného prostředí až po dílčí peripetie vztahu, kde si oba protagonisté k sobě dlouho hledají cestu a následně musejí přečkat dlouhé odloučení, které ale o to více prohloubí jejich city. Bohužel na rozdíl od geniálního Mijazakiho scénáře tentokrát sledujeme naopak schematicky slabou hrdinku, kterou musí v klíčových chvílích k činu popostrčit hrdina, ale také namísto sebevědomých postav vlastně jen další emocionálně a osobnostně nestabilní figury zmítané svými pocity a svým okolím. (23.08.2014)

The Garden of Words. Záhrada slov má nádhernú prenádhernú hudbu a krásnu animáciu, ale po príbehovej stránke ma tento krátky Šinkaiov film neohúril až tak ako jeho úžasné a doslova až dychberúce anime Weathering with You (Tenki no ko) a Your Name (Kimi no na wa) - obidve chcem vidieť ešte raz, ale k Záhrade slov sa už nevrátim. Je to taký malý poetický film, v ktorom hrá hlavnú úlohu dážď. Makoto Šinkai ho má zrejme veľmi rád :-). (04.10.2023)