Nedokončená skladba

Na motívy poviedok A. P. Čechova natočené výtvarne krásne štylizované dielo. Obrazy vidieckej prírody, starého kaštieľa, zdanlivého pokoja príslušníkov šľachtického stavu v lenivom opare nič nerobenia a nádherne uvoľneného rečnenia o feminizme, či liberalizme bez akéhokoľvek konkrétneho činu, najmenšieho náznaku zodpovednosti, či záujmu. Hostia vo vidieckom sídle žartujú a pojedajú. Z neustáleho vtipkovania a uvoľnenej povznesenej konverzácie sa významová rovina filmu otočí v momente pripomenutia finančných zábezpek tejto neustálej zaháľky. Obrazovo a herecky veľmi pekný film, ktorý miestami trošíčku nudí tak, ako sa zaháľkovo sem-tam nudia aj samotní aktéri príbehu. (10.09.2004)

Čechov napsal tuto hru (Platonov) údajně v sedmnácti (jisté věcí jsou ní ještě nedozrálé) a byla publikována až po jeho smrti (jisté věci jsou v ní už přezrálé); nicméně ji v podledních letech měla na repertoáru divadla v Praze, Brně i Olomouci. Michalkov je bezesporu mistr-vykladač předrevoluční doby, dovede jí vykládat i tehdy, když "děje dějí v jiné době". Přestože se Trileckij domnívá (viz text distributora), že to bude takhle a "že nic jiného už nebude", skladbu pro jeho/jejich mechanický klavír brzy utnou bolševici, a s ní celý okázalý zahradní (mám velkou slabost pro zahrady) piknik. Po shlédnutí filmu nás to může sotva překvapit. Pozn. 1.: V českých překladech a inscenacích bývá Platonov často označován (např. Ivan Wernisch) za darebáka. Pokud to přijmeme, bude třeba doložit proč a čím se vyznačuje. Anna Petrovna ho kárá: "Platonove, proč nám kazíte den svým otravným moralizováním? Zacházíte příliš daleko. A máte vůbec na něco takového právo?". Pozn. 2: Platonovovi je 35 let, má jakési povolání (vesnický učitel) a je ženat (celkem šťastně). Přesto se považuje za ztroskotance - tedy ve věku, kdy spousta současných mužů ještě dlí u maminky nebo u milenky a domnívají se, že na všechno mají ještě dost času. Pozn.3: Měl jsem k dispozici bohužel nekvalitní kopii; obraz střídavě připomínal francouzské impresionisty a ruské realisty, obtížně rozumitelné dialogy byly doprovázany permanentním šumem (pro změnu) elektronického klavíru. (18.02.2018)

Páni a paničky, všetko divné postavy, nikam nevedúce dialógy, smiech bez príčiny, kto sa na to dokáže pozerať? U Allena má nejaká podobná konverzačka vždy nejaký zmysel, skrytý význam. Tu bol význam tak ukrytý, že asi len miestne publikom by to dokázalo oceniť. Slovenský dabing je výrazný, že ani skutoční herci neprednášali texty s takým zanietením. Najskôr ma to rušilo, ale pri absencii zmyslu deja to bol nakoniec najlepší prvok filmu. (20.10.2015)

Ne vždy to, co sluší divadlu, sluší i filmu. Z toho, co jsem viděl, musí být Platonov vynikající divadelní kus založený na povrchních výlevech mnoha postav (jejich vztahy jsou až na výjimky zcela nepřehledné), kde sem tam pronikne na povrch dlouho potlačovaný cit ve výbuchu emocí. Michalkovova režie je sice poměrně chytrá, ale divadelní background scénáře nezapře. (14.09.2010)

Věčný a nikdy nepřekonaný pocit části Rusů, pocit zbytečnosti vlastního života podle předloh A.P.Čechova zpracovaný Michalkovem. Těžko to mohlo dopadnout špatně. Chvílemi se mi zdálo všechno protahované, hrozila až nuda, ale jakmile přišel závěr, který tu dlouhou přípravu ospravedlňuje a dává znát, že byla nezbytná, bylo všechno, jak má být. (26.09.2010)