The Frame

Je to hrozně nekoncepční, nejednotný a tím pádem zmatený. Buď to mělo mít ráz první cca poloviny filmu, nebo té druhé, mysteriózní části. Bohužel je to nějak divně naroubovaný a podle mě i zbytečně dlouhý. Kdyby chybělo prvních 30min, vůbec ničemu by to nevadilo. A právě kvůli tomu dávám nižší hodnocení, protože jako celek se mně to nelíbilo, byly tam dobrý a zajímavý nápady, ale pořád jsou to jen fragmenty. (14.09.2015)

Mindfuck roku. Poslední půl hodina je něco tak neuchopitelnýho, že mám zase jednou neodolatelnou touhu si jít sednout do hospody s někým, kdo to taky právě viděl a do podrobna to rozebrat. Bohužel, ta hodina a půl předtím není bez kazů a neumí moc pracovat s tempem... *?)* Ale rozhodně obří doporučení, z tý poslední půl hodiny se vám vyloženě zatočí hlava v dobrým slova smyslu :) (28.03.2015)

Pan režisér má asi nějaký problém s inkoustem, možná psychickou poruchu, ne? Už je to tu zase, jenže tentokrát ve zmatenější podobě. SPOILERY. Ok, naše životy někdy vypadají jako psané bláznivým scenáristou a člověk se musí zamyslet, zda je Bůh bláznivý scenárista, a zda z toho „rámu“ (zde filmové kantny, v reálu života) jde nějak vypadnout, udělat věci jinak. Potud nemám s filmem problém. Jenže základní premisa je, že jsou DVA seriály. Tudíž, když ONA najde scénář JEHO života, zákonitě by ON musel najít scénář JEJÍHO života, ne opět svůj. Celá logika pak skutečně nedává smysl. Ona si zpívá písničku, on zahraje na housličky - proč to propojení nefungovalo dřív? A pak zde máme psychiatra / mafiána, a opět není vysvětleno, jak může být ve dvou realitách a jaké jsou jeho možnosti, když nemůže vstoupit do budovy. Na druhou stranu ďábel je zde jen v jedné realitě. Zkrátka - mám pocit, že zde byl na začátku zajímavý nápad. Pak se v něm autor ztratil, protože si neujasnil, co chce přesně říct. Ale doufal, že celý ten spatlanec dosáhne kultovnosti Donnie Darka, kde rovněž hrála roli nedořečenost a neujasněnost, ale tam to kupodivu zafungovalo (v režisérské verzi pak už bylo znát, že pan režisér měl jen štěstí, ani nevěděl jaké). Jenže to se zde nekoná. Je sice hezké, že nakonec se i fyzicky mohli dotknout (říkal jsem, že budou spoilery), což jsme asi tak všichni čekali, ale celek smysl nedává a nic dalšího vysvětleného není. K tomu oba dva ty příběhy jsou skutečně jak z nějaké latinsko-americké telenovely: mafián a záchranářka. Oba s traumaty z dětství! Oba prožívají těžkou krizi, kdy jednomu umírá někdo blízký, druhý má problém s nevlastní matkou či kdo to byl. Chybělo už jen nemocné štěnátko. Atmosféru to má příjemně záhadnou, ale pomalé je to skutečně neskutečně. Promluvy směrem k divákovi, co on hrdinovi udělal, už jsou jen čiré zoufalství, jak zahrnout účast i diváka do děje, jenže divák jaksi neměl celou dobu možnost a nikdy mít nebude, film ovlivnit. Pusťte si raději Truman Show, v podstatě to samé, ale napínavější. (09.08.2015)

Preventívne za štyri. Pri sledovaní najnovšieho mindfuckingu známeho mindfuckera Jamina Winansa som si spomenul na výrok scenáristu Lost, že po skončení seriálu mu neustále chodia vyhrážky na zavraždenie. The frame je parádnou paródiou na obsesiu televíznymi seriálmi. Ono Lindelofa nechcú zabiť preto, lebo všetko nevysvetlil, ale preto, že ultrafans seriálu už nemajú prečo žiť. Lenže tento satirický pohľad na vec je skôr jednou z menej dôležitých interpretácií, po jednoduchej a veľmi chytrej väčšine deja prichádza narad to, čoho som sa tak trochu obával. Niečo, čo možno má zmysel, alebo žiaden extra úžasný presah nemá. Winans tu už evidentne machruje, predlžuje ako sa dá, ukazuje aj to, čo už ukázal a nevie, kedy skončiť. Pozorný divák však pozná scenáristické kľučky a záver mu dôjde po pol hodine filmu. Ale aj to bude asi súčasťou Winansovej hry a možno predvídateľný záver bude na filme to najsatiristickejšie. Že sa filmári púšťajú v postmodernej dobe do skúmania paralelných svetov, do premýšľania nad tým, že aj nami vytvorené svety môžu byť regulérnymi vesmírmi, je logickým dôsledkom všetkého okolo nás. Extrémne zaujímavý film, ktorý asi treba vidieť dvakrát, aby si človek nie že všetko spojil dokopy, ale skôr došiel na to, či v tom má jasno samotný režisér a scenárista. Nebyť náboženských vodítok, možno by som 90% zaokrúhlil hore. Podľa mňa sú totiž v takomto filme prebytočné. (22.01.2015)

Režisér si pohrává s divákovou důvěrou v příběh, kdy se jedním dechem (vysmívá?) kritizuje hollywoodský pohled na životy lidi a i poptávku ze strany gauče moderního konzumenta. Scénář spojující dva světy - nereálný jakožto seriál a reálný jakožto pohled diváka se svým životem se otáčí jako mince ve vzduchu. A nejde o to, kdo má reálný příběh, ale o to, kdo to řídí - jakýsi tvůrce osudu; ďábel místy nad Bohem/Tvůrcem? "And the writer would not write him, and if the writer were to trap him in this house the devil would tear the house down." (08.07.2017)